Jak se dařilo #bezdopadu v první sezóně a co chystáme do dalšího roku?

Letos na jaře vznikl ekologicko-sportovní projekt #bezdopadu, který má za cíl kultivovat české sportovní prostředí směrem k ekologickému průběhu akcí. Doposud se do něj zapojily desítky akcí a dostal se do povědomí stovek tisíc lidí. Jak se mu ve sportovní sezóně 2021 dařilo a co plánuje do roku 2022?

Během své první sezóny se k #bezdopadu přidalo 32 akcí, kterým záleží na minimalizaci svého dopadu na přírodu. K plnění alespoň některého z osmi kroků, které #bezdopadu navrhuje pro lepší organizaci akcí s ohledem na životní prostředí, se zavázaly jak velké sportovní události typu běžeckých seriálů RunTour nebo Běhej lesy, tak menší akce jako Běh na Svatý Hostýn.

Projekt však necílí jen na pořadatele sportovních akcí, ale i na samotné sportovce. Ti všichni mezi sebou mohou sdílet nápady a zkušenosti, které povedou k ekologičtějším akcím a obecně k přírodě šetrnějšímu sportování. Účastníci akcí také mohou po jejím skončení ohodnotit, jak byla podle nich ve své snaze o organizaci #bezdopadu úspěšná.

Díky sdílení akcí, ambasadorů i oborových médií se iniciativa rozšířila mezi více než 650 000 lidí. Ti tak mohli získat větší povědomí o dopadu sportovních událostí na životní prostředí a hlavně motivaci a rady, jak sportovat #bezdopadu. Mezi ambasadory #bezdopadu najdeme blogery, kteří si říkají Dva tátové, kajakáře Víta Přindiše, novinářku Žanetu Peřinovou nebo běžce Radka „Foxe“ Lišku. Projekt získal záštitu Ministerstva životního prostředí. Díky partnerství společnosti EKO-KOM mohl nabídnout zapojeným akcím vedle rad a podpory i materiální pomoc při pořádání akcí.

V nadcházející sezóně se #bezdopadu chystá rozšířit seznam zapojených akcí o dalších pár desítek, pokusí se navázat spolupráci s novými ambasadory a zapojeným akcím nabídne ještě více benefitů a podpory. Velkým cílem zůstává také zvýšit povědomí široké veřejnosti o této nové iniciativě. Pomozte nám a sdílejte #bezdopadu na svých sítích – a nezapomeňte přitom označit @bezdopadu (FB, IG).

Všechno, co si vezmu na trénink, si beru zpět – ať už prázdné, nebo plné. Rozhovor s veslařem Ondrou Synkem o sportu #bezdopadu

Dá se sportovat bez dopadu? Možná jednodušeji, než si dokážeme představit. I proto vznikla iniciativa #bezdopadu, která sportovce i organizátory sportovních akcí motivuje ke sportu bez dopadu. Jaký má vztah k přírodě a ekologii bývalý profesionální skifař Ondřej Synek? A jak se snaží své zkušenosti předávat dál? Nejen na to jsme se ho zeptali.

Ondro, na jaře tohoto roku vznikla nová iniciativa #bezdopadu, která poukazuje na to, že sportovat ekologicky a bez dopadu může být jednodušší, než se zdá. Co pro tebe znamená, když se řekne „bez dopadu?

Vybaví se mi, že svým jednáním – závoděním, sportováním – nepřinášíme žádnou zátěž životnímu prostředí a planetě. Například, když při běhu lesem běžíme tak, aniž bychom něco zničili. Nebo nenechali v přírodě něco, co tam nepatří. Zkrátka, co si tam přinesu, to si také odnesu.

Jsi profesionální sportovec a v tomto prostředí se pohybuješ už dlouhá léta, řeší se i zde ekologické otázky?

Konkrétně ve veslování se to řeší docela dost v souvislosti s kvalitou vody. I Mezinárodní veslařská federace je partnerem projektu, který podporuje čistou vodu. Například aby v Africe, kde je nedostatek čisté vody, čisté vody přibylo. A stejně tak podporuje i další různé ekologické aktivity, což si myslím, že je dobře, protože voda je základ a bez ní nikdo nemůže být. Tak abychom si ji zbytečně nešpinili věcmi, které do přírody nepatří.

Vybaví se ti nějaká sportovní akce, která tě zaujala právě tím, že byla velmi šetrná k přírodě?

Když závodím v seriálu Kolo pro život, organizátoři se na to hodně snaží dbát. Všude jsou kontejnery na tříděný odpad, všude odpadkové koše, aby závodníci nevyhazovali nic tam, kam nemají. Pak mě hodně mrzí, když jedu za někým a kluci vyhazují obaly od gelů do lesa, místo aby si je strčili zpátky do kapsy a vyhodili to až v cíli. Myslím si ale, že i toto se hodně zlepšilo – v občerstvovacích stanicích jsou lidi, kteří kelímky po závodnících zase posbírají a podobně. Mám kamaráda, který organizuje menší cyklistický závod u nás ve Staré Boleslavi, a ten říká, že když tu trať pak projíždí, týden vozí pytle s odpadky. To zatím není úplně dobrá vizitka závodníků.

Máš pocit, že v zahraničí se otázky ekologie a sportu řeší třeba víc než v České republice?

Myslím si, že se to u nás v České republice výrazně zlepšilo. Znám spoustu lidí, kteří třídí odpad, už to není tak, že by vše házeli do jednoho pytle. Na sportovních akcích jsou dnes už všude tříděné kontejnery. Určitě se to u nás zlepšuje a jde to vidět.

Ty sám v osobním i profesionálním životě dbáš na ekologii? Snažíš se na to myslet?

Určitě, doma mám koše na tříděný odpad, třídím prakticky všechno, co se dá, třeba i vymývám lahve. Snažím se co nejvíc, protože mi to není lhostejné.

Foto: UNIQA Primátorky

Sleduješ ve sportu například používání recyklovatelných obalů?

To se dost těžko uchopuje, protože jsou různé destinace, kde závodíme a kde není pitná voda. Tam pak musí být dodávaná v těch neekologických plastových lahvích po půllitrech. Souvisí to i s otázkou hygienických pravidel a jejich dodržování. Ale myslím si, že se tomu dá alespoň pomoci právě tím, že máme popelnice na tříděný odpad. Člověk pak lahve nevidí plavat ve vodě.

Jak jsou tvé tipy či rady, jak sportovat bezdopadu?

Všechno, co si vezmu na trénink, bych si měl přivézt zpátky – ať už prázdné, nebo plné. Tím se snažím řídit. Když jdu na kolo, skoro všichni máme cyklodresy s milionem kapes, tak nevidím problém v tom si vše zase přivézt domů zpět a odpadky i roztřídit.

Jaký je tvůj vztah k české přírodě? Vyrážíš do ní rád, když zrovna netrénuješ a netrávíš čas na vodě?

Vyrážím často a snažím se i s dětmi jezdit na výlety, když to jde. Mám rád českou krajinu, ať už hory nebo třeba Lipno, tam se mi to líbí. Hodně jezdím i na kole.

Máš dvě děti – vedeš i je k šetrnému zacházení s přírodou už takto od útlého věku?

Moje děti už nejsou úplně nejmenší, rozhodně ale mají základy toho, co kam roztřídit, co kam vyhodit, na tom pracujeme odmalička. Přál bych si, aby to tak měly nastavené všechny děti, což závisí především na jejich rodičích. Děláme to přece pro ně, ony tady budou déle než my. 

Máš za sebe nějaké přání, co by se v ekologii, nejen u sportu, mohlo zlepšit?

Jedno takové přání mám. V dnešním světě, kde je všechno digitalizované, nechápu, proč pořád musíme vyplňovat milion papírů, tisknout a stejně to pak musíme posílat i e-mailem. To by se mi líbilo, kdyby se zlepšilo. Kdybychom šetřili více lesy a minimalizovali spotřebu papíru, který stejně nakonec vyhodíme do koše.

Ondro, děkuji za povídání a držme si palce, aby se sport #bezdopadu stal přirozenou součástí našeho života.

Jak uspořádat štafetový běh #bezdopadu? Přečtěte si rozhovor s organizátory runBEROUNKArun

9. října 2021 proběhl 3. ročník štafetového závodu runBEROUNKArun, který se letos navíc zapojil do #bezdopadu. Jak taková snaha o ekologické pořádání štafetového běhu vypadá a v čem jsou její limity? I to se dozvíte s následujícího rozhovoru s Klárou Márovou z pořadatelského týmu závodů.

Jaká byla Vaše očekávání od zapojení se do #bezdopadu?

Myslím si, že v dnešní době jsou lidé hodně poučeni, co se ekologie týče. Např. odpad určitě třídí skoro každý z nás. Běžecká komunita možná ještě o trochu více. Aspoň z mého pohledu. Všichni běžci jsou tak nějak spojeni s láskou k přírodě a z toho plyne i chuť jí pomáhat. Předávky máme hlavně v menších vesničkách, ne vždy se na konkrétním místě nacházejí kontejnery nebo odpadkové koše. Proto jsme si řekli, že takhle spojíme aspoň dobré s užitečným a lidem, kteří chtějí třídit, to i dopřejeme. Jsme o to raději, že jsme natrefili na tuto iniciativu.

Inspirovala Vás naše iniciativa k větší snaze o ekologičnost akce? Pokud ano, jak konkrétně?

Určitě ano. Z vašeho pohledu jsme mezi začátečníky, i se tak nyní cítíme. Naše komunikace probíhá a probíhala i dříve elektronicky. Vyzvedávání čísel taktéž, třídění odpadu jsme dělali a děláme. I tím jídlem určitě neplýtváme. Ostatní kroky ale pro nás budou velmi těžké a upřímně nevím, zda je dokážeme nějak vylepšit. Dva z nynějších tří závodů se nacházejí na velké části území naší republiky. Jsou to štafetové závody a upřímně si nedokážu představit, že se týmy k předávkám posouvají vlakem či autobusem, závod by se tak prodloužil určitě na několik dní. Spoje o víkendech a na místech, kudy probíháme, nejsou nejfrekventovanější. Zatím toto splňuje jen jeden náš závod, a to Řepo Run, který se koná v Praze (start i cíl je na stejném místě) a závodníci jsou upozorňováni, že nejlépe, jak se k závodu dostat, je využít místní dopravu (vlak, bus). I s ohledem na to, že se závod koná u Prokopského údolí a v místních uličkách je omezené parkování. Ke všemu bychom neradi rozezleli místní. Rádi bychom zde závod pořádali i do budoucna.

Zdroj: runBEROUNKArun

Jak jste se letos prakticky snažili na závodě o to, aby byl runBEROUNKArun k přírodě co nejšetrnější?

Vždy se snažíme zanechat co nejmenší dopady v okolí závodu. Okamžitě vše uklízíme, aby to vypadalo, jako bychom na místě ani nikdy nebyli. Myslím, že se nám to daří.

Jak tyto snahy přijali Vaši účastníci?

Já doufám, že jen pozitivně, ostatně hlasování na vašich stránkách nedopadlo špatně. 😊

Co byste rádi do budoucna v oblasti ekologie akce ještě změnili? Co pro to hodláte udělat?

Pořád přemýšlíme, jak vylepšit značení trati. Přírodu okamžitě po konání závodu „odznačujeme“. Ale je pravda, že použitého materiálu je hodně. Je i celkem poničený, ať od kolemjdoucích nebo přírodními vlivy. Bylo by dobré vymyslet něco, co není plast a dalo by se použít do budoucna na několik let.

Děkujeme za rozhovor!

O změně klimatu i u sportu – Mezinárodní olympijský výbor se na konferenci COP26 přidal ke kampani „Race to Zero”

Konference o klimatické změně COP26, která se koná v Glasgow od 31. října do 12. listopadu 2021, přinesla významné zprávy i v oblasti sportovních událostí. Konkrétně jedné velké – olympijských her. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) tam v minulém týdnu ohlásil zprávu o svém zapojení do kampaně Race to Zero“, se kterou bude směřovat k radikálnímu omezení své přímé i nepřímé uhlíkové stopy.

Součástí konference OSN COP26 bylo i zasedání „Sports for Climate Action – On the Race to Net-Zero”. Právě na tom oznámil MOV svou účast v kampani Race to Zero,která vyzývá města, regiony, ale i podniky a investory, aby se zavázali k tvorbě nulových emisí CO2 do roku 2050. Dodnes se do ní zapojilo také 280 sportovních federací včetně World Sailing (Mezinárodní plachetní federace), FIFA, organizátorů Letních olympijských her 2024 v Paříží, Formule E a Mezinárodní biatlonové unie (IBU).

„Není přehnané říkat, že klimatická krize bude tvořit nebo naopak naruší budoucnost naší planety,“ řekl během zasedání COP26 Monacký princ Albert II., předseda komise MOV pro udržitelnost a dědictví. „Tato krize je výzvou k akci pro každého, tedy i pro nás všechny ve světě sportu.”

MOV se proto v rámci své snahy o řešení změny klimatu zavázal snížit své přímé a nepřímé emise uhlíku o 50 % do roku 2030. 

Organizátoři WOC 2021: Je v našem zájmu, aby krásu orientačního běhu mohly zažít generace po nás

V červenci letošního roku proběhlo v Česku 38. Mistrovství světa v orientačním běhu (World Orienteering Championships, WOC). Jeho organizační tým dával při přípravách i konání této velké akce světového významu velký důraz na udržitelnost. Jak přesněpostupovali a jak se jim to dařilo, nám v rozhovoru prozradili jeho zástupci Matěj Burda a Magdalena Hájková.

Na Mistrovství světa v orientačním běhu , které proběhlo v roce 2021 v ČR, jste si dali záležet na udržitelnosti příprav i realizace akce. Jaké konkrétní kroky jste za tímto účelem podnikali?

Během Mistrovství světa jsme měli stanovených 7 základních oblastí, kde bychom se chtěli v udržitelnosti zlepšit (média a marketing, administrativa, doprava, občerstvení, odpady, závod a pomoc lesům). Před závody jsme vytvořili udržitelné desatero shrnující naše základní vize a plány pomocí grafiky a jasných hesel. Motivovali jsme účastníky k uvážené spotřebě a redukci odpadu, šetrné jízdě dopravními prostředky, používání naší mobilní aplikace na úkor tištěných materiálů, recyklaci a třídění odpadů (bioodpad, papír, plasty, zbytkový odpad). Při nákupu občerstvení měli účastníci možnost zakoupit vegetariánské či veganské pokrmy, snažili jsme se využít lokálních zdrojů a samozřejmostí byla platba kartou. Točené nápoje byly vydávány do znovupoužitelných kelímků a sami účastníci mohli přinést vlastní nádoby na jídlo, nápoje nebo pitnou vodu, která byla vždy k dispozici.

Proč vám na udržitelnosti akce u WOC 2021 záleželo?

Vzhledem k faktu, že existence přírody a zejména lesů je pro náš sport zásadní, je přirozené, že se jakožto komunita orientačních běžců o přírodu zajímáme a není nám lhostejné, jak se jí daří. Je v našem zájmu, aby naše lesní “tělocvična” byla v dobré kondici a krásu orientačního běhu mohlo zažít ještě mnoho generací po nás. Proto považujeme za zásadní nejen chovat se hezky k přírodě, zanechávat ji po sobě čistou a co nejméně dotčenou našimi aktivitami, ale také si osvojit zásady udržitelného přístupu k životu, který má na okolní přírodu ve výsledku ještě větší dopad. Našimi aktivitami jsme chtěli oslovit co nejširší okruh sportovců, diváků a dalších příznivců orientačního běhu a ideálně je inspirovat k třeba jen malým změnám. A akce jako mistrovství světa nám k tomuto účelu přišla ideální.

Dařilo se vám plnit všechny kroky k ochraně přírody, které jste na WOC zavedli? Případně které více než jiné a které byly naopak problematičtější?

Z našich plánů jsme museli trochu slevit, když nám do pořádání závodů hodila vidle pandemie covidu. Museli jsme řešit řadu jiných věcí, aby vůbec bylo možné tuto akci uspořádat a na udržitelnost zbylo méně času i manévrovacího prostoru, hlavně co se hygienických opatření týče. Museli jsme zrušit například plánovanou spolujízdu, která by se dala jednoduše domluvit přes naši aplikaci nebo hromadný odvoz diváků autobusy. Na druhou stranu dobře fungovalo třídění odpadu, občerstvení včetně udržitelných jídel, použití znovupoužitelného značení a reklam, výdej nápojů do znovupoužitelných (vratných) kelímků či digitalizace spojená s redukcí papírového odpadu. Na květinovém vyhlášení vítězů jsme předávali kytice z ekologického květinářství a pořadatele – dobrovolníky jsme odměnili originálními batůžky vyrobenými z nepotřebných látek, které nám poskytli sami čeští orientační běžci a které byly ušity v lokální chráněné dílně.

Jak vnímáte, že vaše snahy o udržitelnost ovlivnily pohled veřejnosti a účastníků na WOC?

Orienťáku se pro jeho těsnou interakci s přírodou říká “zelený sport” a naším cílem bylo a je, aby “zelené” (tedy udržitelné a šetrné k přírodě) byly také akce s ním spojené. Myslíme si, že jsme svému cíli dostáli a účastníci (a snad i veřejnost) naše snahy zaznamenali. Udržitelné desatero dávalo celé akci jasný rámec a všichni přítomní se mohli seznámit s našimi plány a možnostmi, jak se zapojit. Přímo na akci celá řada diváků, závodníků i pořadatelů oceňovala naše kroky a do mnoha našich aktivit se přirozeně zapojila. Také majitelé pronajatých pozemků mohli vidět, že po závodech v orientačním běhu v arénách odpadky a nepořádek opravdu nezůstávají.

V #bezdopadu klademe důraz na 8 kroků vedoucích k lepší organizaci akce s minimálním dopadem na přírodu. Který krok, co jste sami využili, považujete i vzhledem ke zkušenostem na WOC 2021 za nejzásadnější a proč?

Z našeho pohledu bychom vyzdvihli použití znovupoužitelného vybavení a kelímků. Lze tím docílit výrazného snížení množství vyprodukovaného odpadu, účastníci jasně vidí, že to jde dělat jinak (ať už jde o výdej jídel či přípravu závodu), a v dlouhodobém horizontu bývají tato řešení také ekonomicky výhodnější.

V čem soudíte, že má většina sportovních akcí nejen u nás, ale třeba i jinde ve světě, největší rezervy? A jak by se daly podle vás tyto oblasti zlepšovat?

Domníváme se, že největší rezervou při pořádání sportovních akcí je fakt, že se dopad akce jako takové moc neřeší a pořadatelé se nad ním nezamýšlejí, což se potom odráží v mnoha oblastech. Zlepšit se to dá jedině osvětou, veřejnou debatou o problému znečišťování a ochrany přírody a samozřejmě také dobrou praxí, která jde alespoň v nějaké míře vidět.

Využijete své nabyté zkušenosti z udržitelné realizace WOC 2021 napříč dalšími závody v orientačním běhu nebo i jinak?

Plánujeme v následujících měsících vytvořit manuál pro pořadatele nejen orientačních běhů, který by shrnul, co lze připravit a zařídit lépe s ohledem na udržitelnost. Sami jako Český svaz orientačních sportů v následujících letech organizujeme několik závodů světové úrovně a plánujeme opět velkou míru našeho úsilí dát udržitelnosti. Máme řadu zkušeností z WOC 2021 a také materiál, který můžeme znovu použít.

Díky Generali Investments CEE jsou sportovní akce ekologičtější

Generali Investments CEE je partnerem #bezdopadu, a to ne nadarmo. Již se angažuje například v projektu Běhej lesy, který je také součástí #bezdopadu a který si i díky pomoci Generali Investments CEE zakládá na ekologickém přístupu. Jak přesně?

Třídění a minimalizace odpadu

Díky podpoře hlavního partnera Běhej lesy, Generali Investments CEE, vedou pořadatelé tohoto běžeckého závodu své účastníky nejen ke zdravému pohybu v přírodě, ale i k zodpovědnému třídění odpadu. Každý rok se na závodech po celé republice právě díky Generali Investments vytřídí až 2 tuny odpadu.

Znovupoužitelné vybavení

Na akci Běhej lesy se dříve během jedné sezóny spotřebovalo až 100 000 papírových kelímků. Proto je v roce 2020 organizátoři i díky podpoře Generali Investments CEE nahradili tzv. SpeedCupy. Tento kelímek z termoplastického polyuretanu je možné během okamžiku sbalit do kapsy, tlapky, či praktickým poutkem zavěsit na batoh nebo kamkoliv jinam. Váží navíc pouhých 10 gramů a závodníkovi zůstane už napořád jako památka na výkon a zážitek.

„Jako aktivní sportovec a zároveň pravidelný účastník všech závodů Běhej lesy velmi oceňuji, když po návštěvě všech a nejen závodníků zůstanou příroda i lesy čisté. Naše společnost se k tomu na závodech Běhej lesy snaží přispět svou trochou do mlýna mj. zavedením třídění odpadů a snížením používání plastů,“ říká finanční ředitel společnosti Marek Beneš.

Nový Generali Fond udržitelného růstu spojuje výnos a odpovědnost

Generali Investments CEE teď navíc spustili nový fond nazvaný Generali Fond udržitelného růstu. Ten spojuje výnos a odpovědnost. Jak? V portfoliu fondu najdeme akcie prověřených stabilních světových společností, které podnikají společensky odpovědně a ekologicky. Fond je vhodný pro dlouhodobější investice v horizontu minimálně osmi let a investice jsou možné již od nízkých částek. Jeho kapitálový výnos lze očekávat vyšší než např. u dluhopisových fondů.

Přidejte se k celosvětovému úklidu 18. září s Ukliďme Česko

Na sobotu 18. září 2021 se chystá hlavní podzimní termín dobrovolnických úklidových akcí u příležitosti celosvětové akce World Cleanup Day. Národní koordinátoři akce ze spolku Ukliďme Česko proto vyzývají veřejnost k aktivnímu zapojení do úklidu. Přidejte se k úklidu ve svém regionu a staňte se součástí akce spolu s #bezdopadu, kde akci plně podporujeme. K účasti na celosvětovém úklidu vyzýváme jak zapojené akce #bezdopadu, tak jejich účastníky a fanoušky.

Zapojit se do celosvětového úklidu a přidat tak ruku k dílu nevyžaduje žádné velké přípravy, stačí jen přijít a pomoci. Podívejte se na mapu úklidů na webu www.UklidmeCesko.cz a přidejte se k akci ve svém okolí. Pokud si raději očistnou procházku uděláte sami, můžete sbírat i na vlastní pěst. My v #bezdopadu navrhujeme ještě jednu alternativu: co spojit příjemné s užitečným a jít si zaběhat s cílem posbírat cestou co nejvíce odpadků? Fandíme ploggingu!

Letos proběhne již čtvrtý ročník World Cleanup Day, této největší dobrovolnické akce na světě. Od roku 2018, kdy proběhl první celosvětový úklid, se do úklidů zapojilo celkem 50 milionů dobrovolníků ze 180 zemí světa, kterým se podařilo z přírody odstranit na 280 tisíc tun odpadů.

Během letošního roku v České republice proběhlo již na 1800 úklidů, do kterých se zapojilo přes 40 tisíc dobrovolníků. Stovky dobrovolníků také pomohly během července uklidit nepořádek z rozlehlých polí v okolí obcí Hrušky, Moravská Nová Ves a Mikulčice, který za sebou zanechalo tornádo.

Věnujte tedy kousek svého volného času na dobrou věc a odlehčete přírodě. Protože každý sebraný kousek odpadu se počítá!

Získejte výhody za aktivní zapojení do #bezdopadu

Sportovní události se nám s létem krásně rozjely. Abychom vám jakožto pořadatelům akcí dali ještě o kapku větší motivaci zapojit se aktivně do #bezdopadu, máme pro vás pár  benefitů, které vám organizaci akcí #bezdopadu usnadníBudete-li mít zájem, díky našemu partnerovi EKO-KOM zajistíme pro vaši akci zdarma:

  • pytle na odpad ze 100% recyklovaného materiálu,
  • tašky na tříděný odpad.

V rámci svého zapojení od nás získáte i přehlednou brožuru s tipy, jak správně a efektivně akci #bezdopadu připravit. Přidejte se taky do nové facebookové skupiny, ve které můžete s ostatními sdílet vybavení, ale i rady a tipy, jak akci uspořádat více #bezdopadu.

A co že myslíme tím „aktivním zapojením“? Nejde vůbec o nic složitého. K přidání akce na náš web stačí plnit alespoň některé z osmi kroků, které pro pořádání akcí #bezdopadu navrhujeme. Dále budeme rádi za spolupráci v komunikaci, aby se o našem projektu a vašem zodpovědném přístupu k přírodě dozvěděli i další z řad veřejnosti. Čím víc lidí si totiž svůj dopad na přírodu uvědomí, tím větší to bude mít efekt. Inspirujte proto i další organizátory, sledujte nás na Instagramu a Facebooku a sdílejte tyto profily či jejich příspěvky i na svých sociálních sítích. Třeba v souvislosti s fotkami konkrétních kroků, které na akci pro přírodu děláte!

Takto jsme například navzájem sdíleli #bezdopadu s některými aktivními pořadateli:

Přidejte se i vy, sdílejte #bezdopadu a získejte výhody aktivního zodpovědného pořadatele!

Děkujeme za spolupráci a těšíme se na více akcí #bezdopadu, díky nimž zachováme přírodu krásnou na maximum i při sportu.

Ředitel komunikace EKO-KOM: lidé volají po možnosti třídit stále častěji i v přírodě

Lukáš Grolmus je ředitelem oddělení marketingu a komunikace společnosti EKO-KOM, která zajišťuje zpětný odběr a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru. V rozhovoru nám prozradil, jak se třídění odpadu v ČR vyvíjí i jaký potenciál vidí v iniciativě #bezdopadu.

Jste zodpovědný za propagaci třídění a recyklace odpadů z obalů. Jak moc je tato propagace v české společnosti důležitá, jak se vyvíjí a jakou roli při ní hraje edukace veřejnosti?
Osvěta a připomínání důležitosti třídění odpadů hraje klíčovou roli, ačkoli se to možná ani tak nezdá. Vysvětlím to. Aktuálně v ČR třídí své odpady ¾ obyvatel a i díky nim se daří plnit současné recyklační cíle. Jenže pro udržení takového dostatečně velkého počtu lidí a rozšíření řad o další třídiče, případně pro ještě dokonalejší třídění je ale nutné principy třídění a téma správného nakládání s odpady stále připomínat. Nezbytnou podmínkou pro dlouhodobě fungující systém třídění a recyklace odpadů jsou tedy i soustavné komunikační a vzdělávací aktivity. Lidé musí mít zkrátka maximum informací, chtějí mít jistotu, že jejich úsilí má smysl, chtějí vědět, co se s jimi vytříděným odpadem děje a jak se dále zpracovává. My se maximálně snažíme tyto informace plošně poskytovat.

Registrujete na poli třídění a recyklace odpadů jen pozitivní vývoj? Co v něm považujete za největší úspěchy?
V zásadě ano. Lidé se v třídění odpadů postupně zlepšují, o problematiku se zajímají více a stává se nedílnou součástí jejich života, chtějí třídit nejen doma, ale i na pracovišti, na kulturních akcích i při sportu. Velice nás také potěšilo, že svůj pozitivní přístup k třídění odpadů, dokázali Češi i během pandemie, kdy ani přes všechny své osobní starosti a omezení nepřestali třídit odpad, dokonce třídili více než před pandemií. Zřejmě proto, že třídění odpadů bylo jednou z mála jistot, která jim v době lockdownu a jiných restrikcí zbyla.

Aktivity EKO-KOM zahrnují velké množství komunikačních projektů. Které byste vypíchl jako momentálně nejzajímavější a proč?
Každý z těch projektů je něčím specifický, takže je těžké říct pouze jeden. V každém případě bych zmínil školní vzdělávací program Tonda Obal, který je zaměřen na ty nejmenší třídiče a je z dlouhodobého hlediska stěžejní. Naši lektoři pět dnů v týdnu jezdí za dětmi do škol a během jedné vyučovací hodiny je interaktivně seznamují s problematikou třídění a recyklace odpadů. Určitě bych zmínil také projekt Čisté festivaly, který byl takovým průkopníkem třídění odpadů na kulturních akcích. A s rozmachem sportovních akcí v posledních letech vidíme určitě velký potenciál také ve spolupráci na projektu #bezdopadu.

V #bezdopadu nás na první pohled zaujala vaše iniciativa Čistý festival. Můžete ji a jeho výsledky prosím stručně představit? Dá se podle vás popsat paralela mezi kulturními akcemi a těmi sportovními, na které cílíme v #bezdopadu?
Začnu tou paralelou, která je mezi oběma projekty – Čistým festivalem i #bezdopadu – zřejmá. Jak jsem již zmínil, zájem veřejnosti o třídění je rok od roku větší a lidé už nechtějí třídit jen doma nebo v práci. Chtějí mít možnost třídit odpad i v přírodě – je jedno, zda jsou na letním hudebním festivalu nebo si vyrazí na běžecký závod. Oba projekty mají hned několik společných jmenovatelů – třídění odpadů, zábavu a přírodu. Čistý festival učí již řadu let třídit návštěvníky vybraných hudebních festivalů, relativně nový projekt #bezdopadu umožňuje třídit odpad sportovcům a divákům na sportovních akcích.

Lukáš Grolmus, ředitel komunikace EKO-KOM

Důraz na ochranu přírody včetně třídění a recyklace odpadů je v mnohých oblastech stále opomíjenou oblastí. V jakých oblastech je v Česku v tomto ohledu podle vás třeba nejvíc „zabrat“?
Těch oblastí je více. Donedávna to byly třeba úřady a podobné organizace, také v obchodních centrech nebylo třídění až tak samozřejmostí. To se ale velmi zlepšilo. Nádoby na tříděný odpad se už také zabydlely v řadě lyžařských areálů, kde nově slouží návštěvníkům nejen během zimní sezóny, ale celoročně i během letní sezóny. Rezervy vidím ještě ve sportovních a volnočasových areálech, v městských parcích či dětských hřištích. Stále častěji volají lidé také po možnosti třídit odpad i v lesích nebo na čerpacích stanicích.

Zrovna sportovní akce byly donedávna z pohledu ochrany přírody spíše zanedbávány. Proto vznikla iniciativa #bezdopadu, spojující právě sport a šetrný přístup k životnímu prostředí. Jaký v tomto projektu spatřujete potenciál a co byste poradil pro jeho správné využití?
Ano, to máte pravdu. Již v minulosti jsme pilotně realizovali podporu několika samostatných sportovních projektů jako třeba třídění odpadů pro diváky i v servisní zóně na závodě světového poháru horských kol nebo na některých běžeckých závodech. Na základě těchto zkušeností jsme proto velmi ocenili projekt #bezdopadu, který dokáže oslovit celou škálu sportovních akcí, sportovců a organizátorů, což by EKO-KOM sám sotva zvládl. Snad se nemýlím, když řeknu, že ve spolupráci na této iniciativě vidím velký potenciál.

Co podle vás představuje v pořádání sportovních akcí v oblasti ekologie největší překážku? A máte nápad, jak ji překonat?
Dříve se poukazovalo hlavně na hory odpadů, které po skončení sportovních akcí v místě po sportovcích i pořadatelích zůstávaly. To se ale podle mého názoru v mnoha případech hodně zlepšilo. A projekt #bezdopadu k tomu jistě přispěje ještě více. Pokud jde o akce někde uprostřed přírody, tak za asi největší problém považuji v relativně velkém počtu aut, která je nutné někde zaparkovat. Zaparkovat své vozy, ideálně rychle a co nejblíž zázemí akce, chtějí všichni a vyhrazená parkovací plocha často nestačí. Lidé tak mnohdy v časovém presu zaparkují kdekoliv, což přírodě jistě nepřispěje. Možností, jak tyto překážky překonat, je více. Problém s parkováním by mohlo vyřešit například nějaké záchytné parkoviště v blízké obci a odtud zavést například kyvadlovou dopravu na místo závodu. Problému s odpadky lze předejít tím, že budou návštěvníci tříditelné odpady třídit a ty ostatní vhodí do pytle nebo nádoby na směsný odpad, umístěné v prostoru pro tento účel. Někdy se stane, že nějaký odpad upadně závodníkovi během závodu – to by se dalo vyřešit třeba tím, že si doprovod závodníků rozdělí trať a každý by po skončení akce ten svůj přidělený prostor uklidil. Nezabralo by to mnoho času a všude by bylo čisto hned po závodě a zároveň by to ulehčilo organizátorům. 

Sportujete sám rád a jaké rady byste dal sportovcům k tomu, aby zanechávali minimální dopad na přírodu?
Toho času není mnoho, ale snažím se aktivně hýbat. Nejsem sice přímo běžec, ale velmi rád plavu, jezdím na vodu, účastním se i regat. S rodinou si rád vyjedu na kole nebo na kolečkových bruslích. A v zimě samozřejmě nevynechám lyžování. Každému sportovci i nesportovci bych poradil především to, aby se v přírodě choval jako zodpovědný člověk, nic neničil, byl ohleduplný vůči ostatním i vůči přírodě a vždy myslel na to, že třídění odpadu a jejich recyklace má smysl. Uchovává to materiál v oběhu a pomáhá to ušetřit přírodu před další těžbou primárních surovin, před rozšiřováním skládek odpadů a před zbytečnými exhalacemi skleníkových plynů.  

Každý den vytáhnu z vody aspoň jednu roušku. Rozhovor s vodní slalomářkou Veronikou Vojtovou

Veronika Vojtová má k ekologii velmi blízko. Jako profesionální slalomová kajakářka s více než 20letou kariérou pozoruje vývoj ochrany životního prostředí nejen u vodních sportů a zájem o přídodu ji dovedl až ke studiu aplikované ekologie. Přečtěte si, jaké má v této oblasti zážitky, zkušenosti a co radí ke sportování #bezdopadu.

Jakým způsobem by se při profesionálních vodních sportech mělo podle Vás dbát na ochranu životního prostředí?

Voda je živel. Element životního prostředí ovlivňující mnoho přírodních i umělých ekosystémů. I proto jsou vodní sporty propojené s přírodou více, než by se zdálo. Přestože se přesouvají z řek a jezer převážně na uměle vytvořené kanály, stále myslím, že jejich propojení s přírodou je zásadní. Na ochranu životního prostředí by se tak mělo dbát už na počátku každého nového projektu – jak u staveb nových tratí, rekonstrukcí těch stávajících, tak u pořádání závodu či při samotné sportovní aktivitě. Ano, chceme neustále zlepšovat úroveň sportování, vidět vyšponované sportovní výkony a ukojit svůj chtíč po senzacích. Základem by ale vždy mělo být určení hranice udržitelnosti životního prostředí pro další generace a předcházet jeho znečištění nebo poškození.

A jakou máte zkušenost s tím, že se tak v reálu děje?

U nově budovaných sportovišť vidím rezervy s integrací s okolním prostředím. Vyrostla jsem v přírodě, kde jsme od rána do večera lumpačili. I proto mě kanoistika naprosto očarovala. Nedovedu si představit trávit těch několik hodin denně tréninku v uzavřeném prostoru. V poslední době se ale zvyšují nároky na pořadatele závodů a s tím roste trend budování umělých tratí s plastovými překážkami v betonových korytech. U těch se splynutí s okolím vytrácí. Nevyužíváme potenciálu přírody, která jinak dokáže měnit lokální mikroklima. Důkazem jsou nově vybudované kanály pro olympiády v Riu de Janeiru a Tokiu, kde se mimo vodu dostáváte na betonovou poušť.

Ze strany pořadatelů závodů a samotných sportovců ale vidím obzvlášť za poslední roky zlepšení. Největším pokrokem je digitalizace dat, díky které netiskneme stohy letáků, startovních a výsledkových listin. Vidíme snahy o třídění odpadu, snížení jednorázových plastů výměnou za znovupoužitelné lahve a kelímky. Hodně odpadu a s tím spojených nákladů se šetří i znovupoužitelnými ukazateli u opakovaných akcí.

Pozorujete v oblasti ekologie ve sportu z dlouhodobějšího hlediska vývoj?

Rozhodně ano! Na závodní úrovni se ve sportu pohybuji přes 20 let, 15 let na světové úrovni. Troufám si říct, že hlavně v posledních 5 letech došlo k velkému zlepšení. Při mých začátcích nebyly často na závodech k dispozici ani toalety. Člověk si prostě musel odběhnout někam za křovíčko, neměl na výběr. Stejně tomu bylo s odpadkovými koši. Třídění neexistovalo. Odpadkový koš byl tak akorát u „bufíku“, kam jsem se jako závodník měla málokdy čas dostat. 

I teď se ale samozřejmě vše odvíjí od úrovně závodu a finančních prostředků, které má pořadatel k dispozici. Vodní sporty jsou přece jen považovány za „okrajové“ a jejich finanční podpora je tedy oproti mainstreamovým sportům podstatně nižší. S tím jde v ruku v ruce i zabezpečení zázemí a celková úroveň eventu. Není se čemu divit – i odvoz separovaného odpadu není vůbec levná záležitost. Bohužel ani doba coronavirová „eko“ vychytávkám a minimalizaci odpadu nepřeje. Jednorázové obaly a příbory jsou teď opravdu na každém rohu. A roušky! Odpuste, ale to je prostě peklo. Každý den vytáhnu z vody alespoň jednu…

Zaznamenala jste v této oblasti za svého mezinárodního působení rozdíly mezi různými zeměmi?

Rozdíly jsou mezi zeměmi napříč světem velké.  Vidím, jak rychle se mění environmentální cítění, obzvlášť v západních zemích. Zatímco v Jižní Americe či balkánských zemích se úroveň akcí podobá těm, které známe z České republiky z doby před 10 lety, protipólem jsou třeba závody ve Francii. V „sedmém nebi“ jsem byla např. v roce 2017 na MS ve francouzském Pau, kam si člověk odskočil na suché toalety z pilin. Zároveň každý závodník dostal na pití svůj znovu použitelný kelímek, který mám dodnes doma a beru ho na další akce. Taky jsme tam měli možnost třídit sklo i papír, ne pouze „směsák“ a plast. Takže to očividně jde – pořádat závody i jinak, s ohledem na životní prostředí. 

Co děláte Vy sama pro to, abyste sportovala #bezdopadu?

Nepřichází v úvahu, abych někdy, někde něco zahodila. Navíc u mě opravdu nikdy nenajdete jednorázovou petku. Vždy mám po ruce svůj oblíbený termohrnek nebo lahev, do které si můžu načepovat vodu z kohoutku. Podobně je tomu s mým starým sportovním oblečením a vybavením. Všechny pro mě už nepoužitelné věci posílám dál začínajícím dětem nebo známým, kterým vystačí na dalších pár let. Prostě a jednoduše, co nevyužiješ, pošleš dál…

Máte z kanoistiky nebo i osobního života tipy, jak se může každý z nás chovat s větším ohledem k životnímu prostředí?

Nejdůležitější je myslet o krok napřed – nosit s sebou oblíbenou lahev, brát si jídlo do svého „boxíku“, obzvlášť teď v době donášek. Zkrátka minimalizovat odpad hned na začátku. Stejně tak přemýšlet o nákupu nových věcí, ať už oblečení nebo sportovního vybavení.  Rozmyslet si dobře, jestli danou věc opravdu potřebuji. Pokud ano, zjistit si, kde a za jakých podmínek byla vyrobena a zda už při výrobě bylo zaručeno uzavření cyklu recyklací či znovu využití. Ze začátku stojí získání informací a větší plánování velké úsilí. Na druhou stranu je ale vaše dušička potom o dost lehčí.

Studovala jste aplikovanou ekologii na ČZU. Co důležitého Vás studium naučilo a jak jste využila získané znalosti ve sportovní praxi?

Především jsem získala představu, jak je na Zemi vše navzájem propojeno. Ekologie je interdisciplinární obor. Musela jsem se naučit základy mnoha jednotlivých odvětví, díky čemuž mi najednou došlo, jak do sebe vše zapadá a že i mé chování může mít mnoho dopadů. Člověk je součástí velkého systému, který by si neměl přetvářet jen k vlastnímu prospěchu. Naopak se musí přizpůsobit. To je velmi důležité nastavení po psychické stránce. Jezdíme celý rok – v zimě, v létě. Často se převlékáme venku u auta nebo ve stanech. Při trénincích a závodech neporučíte vodě, větru ani dešti. Nezbývá vám zkrátka nic jiného, než se daným podmínkám přizpůsobit a za každých okolností naplno ukázat, co ve vás je.

Jakou součást ekologie považujete v dnešní době ve sportu za nejdůležitější?

Člověk by měl bezesporu ve všem, co dělá, prvotně dbát na předcházení tvorby odpadu. U všeho je vždy nejdůležitější řešit příčinu, nejen důsledky. Proto beru bránění tvorby odpadu jako primární věc, na kterou by se jak jednotlivci, tak pořadatelé nejen sportovních akcí měli zaměřit. Přestože si laik může myslet, že třídění jednotlivých složek odpadu je úžasné, vše tím vyřešeno zdaleka není. Kapacity jsou omezené. Ani v dnešní době neexistují technologie pro recyklaci všech materiálů. I proto osobně zastávám názor, že nás formuje nejen sport, ale i příroda a náš vztah k ní. Tak ji a naše prostředí k životu pojďme zachovat a nadále zlepšovat!