Další rozhovor nám poskytli David a Michal Vaníčkovi, známí jako Dva tátové. Společně s dcerami Maruškou a Adélkou na sociálních sítích inspirují tisíce lidí k udržitelnějšímu životu. Jaké jsou jejich největší ekologické snahy a kroky a co pro ně ekologie znamená?
Tatínci, z vašich sociálních sítích to vypadá, že ve třídění jste celá rodinka naprosté jedničky a baví vás to. Kromě toho o správnosti třídění ještě edukujete společnost. Jakým dalším ekologickým krokům se ještě věnujete?
Takhle bychom si to netroufli říct, jedničky rozhodně nejsme, to ani se dvěma dětmi nejde být dokonalí. Spíš bychom řekli, že se maximálně snažíme. A protože s lidmi sdílíme střípky z našeho života a snaha o udržitelnější život je součástí, občas nasdílíme i toto. Nechceme lidi poučovat, ani kárat. Ale jako u ostatního obsahu – ukazujeme, jak to děláme my a kdo chce, načerpá z toho inspiraci. Kromě toho, že primárně začínáme u sebe, učíme se třídit, učíme se přemýšlet, jak nedělat odpad navíc, tak občas připravíme bonusový obsah k tématu. Nedávno jsme měli ve spolupráci s projektem Samosebou třídím rozsáhlý kvíz a dost lidi bavil, zapojily se do něj desetitisíce našich sledujících. Nebo jsme taky v jarní karanténě se sousedy a dětmi uklidili les.
Máte nějakou speciální ekologickou vychytávku pro naše čtenáře?
Provozujeme e-shop Dvatatove.cz, tak asi největší eko-hack u nás doma je recyklace prázdných kartonových krabic od čehokoliv. Do některých balíme zboží, jiné nařežeme na kousky a používáme jako výplň do balíčků. Další recyklované krabice kupujeme od firem, které je nevyužijí, anebo nám je občas schovávají známí, co mají jiné obchody. Čas od času jsme měli i várku z místní drogerie a to pak byla sranda, když nám zákazníci fotili, jak jim přišla naše knížka v krabici od vložek 🙂 No a občas se taky vracíme k tomu, čemu jsme se smáli, když jsme byli malí. Přišlo nám děsně legrační, že naše mamky vymývaly mikrotenové sáčky a sušily je na další použití. Upřímně, dnes děláme to samé, ale se svačinovými samozavíratelnými sáčky. Občas je potřebujeme třeba na ovoce a přijde nám malicherné je po jednom použití vyhodit.
Dcerky Adélku a Marušku aktivně vedete k zodpovědnému třídění. Poraďte prosím i ostatním rodičům – Jak u dětí vzbudit zájem o třídění a další udržitelné kroky?
Na to asi není rada, co bude fungovat na všechny. Každé dítě je jiné a baví ho jiné věci. Takže neporadíme, ale řekneme, co děláme my. Naše holky mají rády závodění, soutěžení, dají se snadno vyhecovat k nějaké zábavě, když do ní jdeme s nimi my, rodiče. Takže když jdeme s odpadem, občas jim sesypu papír a plast a sklo na hromadu a ony mají vybrat správné barvy kontejneru. Často jim dám odnést odpadky do koše v kuchyni a protože ho máme rozdělený na směr a plast, hned se tím učím, kam s ním. Taky se je snažíme učit, aby malovaly na obě strany papíru, přiznáme se, to je pro ně zatím problém, ale pracujeme na tom. Zapojili jsme je také do uklízení přírody, takže když jdeme na procházku, už samy ukazují, kde je „fuj odpadek“ a chtějí to sbírat, ale upřímně – pokud s sebou nemáme rukavice nebo dezinfekční gel, tak jim to zakazujeme sbírat, speciálně v pandemii, protože ochrana jejich zdraví je přednější, než vyhozený kelímek na ulici, kde ho, předpokládám, uklidí později městské služby.
Hodně cestujete a výletíte. Máte tip, jak být šetrný k životnímu prostředí i v tomto ohledu?
Primárně se ke všem místům, kam jedeme, chováme jako k vlastní zahradě. I když jedeme kempovat a třeba se sprchujeme v přírodě, máme s sebou jen minimum kosmetiky bez chemie, která by škodila jak tělu, tak případně jako odpad přírodě. Do budoucna plánujeme vyměnit naše auta za elektromobily, i když je to zatím pořád dost nákladná věc. Když už létáme, tak se snažíme, aby to bylo na déle než týden, teď jsme třeba na Kanárech, kde je na měsíc. A když už jsme u Kanárů. Tady jsou na každé pláži koše na tříděný odpad a jen minimum jich je na směs. Hrozně se nám to líbí, protože tě to donutí tvůj odpad rozebrat do posledního detailu a roztřídit na plast, papír, organic… a ten zbytek, třeba mastný papírový obal, vozíme s sebou v batohu a vyhodíme třeba na hotelu.
Vydáváte se s holkami i za sportem? Závodíte?
U nás doma závodí akorát děti, v tom, kdo bude první u auta a kdo má hezčí jídlo 🙂 Oba dva se snažíme doma cvičit, občas běháme, občas si vyjedeme na cyklovýlet, David má rád dálkovou turistiku, tak si občas vyjde na 30 km procházku. Teď na Kanárech jsme poprvé zkusili také surfování. Děti stále učíme jezdit na kole, ale ještě jsme se nezbavili pomocných koleček. Netlačíme na pilu, ono to přijde. Letos jsme s prcky měli v plánu pokročit v lyžování, ale nebylo vzhledem k pandemii kde.
Ohodnotili byste sportovní akci, které jste se zúčastnili z pohledu jejího ekologického snažení? Je pro vás ekologický přístup konkrétní akce důležitý při rozhodování o účasti na akci?
Ano a netýká se to jen sportovních akcí. Hodně se na tohle díváme i třeba při akcích pro dětí. Naše děti milují balonky, ale přijde nám nesmysl, aby jich někde byly tisíce jen pro parádu. Bude z nich jen odpad. Myslíme si ale, že tohle je teď v domě pandemie trochu složitější, protože řada ekologických snažení naráží na hygienická opatření. Když už jsme se naučili chodit si pro kafe s vlastním kelímkem, najednou to nešlo, protože covid. Když už se někde pořadatel zbavil balené vody a mohlo se čepovat z barelu do znovupoužitelných kelímků, zase to nejde, protože covid a jsou zpět pet lahve. A co nás teď nejvíc vytáčí jsou roušky. Nechápeme, že ji někdo dokáže vyhodit na zem a jít dál.
Co se vám vybaví, když se řekne #bezdopadu?
Vybaví se nám „bez odpadu.“ :-))))
A poslední zelená tečka na konec. Proč by se lidé měli více zabývat ekologií? Co pro vás znamená?
Protože to my lidi neděláme pro někoho druhého, ale pro sebe a naše děti. Planeta není náš majetek, jsme tu hosty po dobu našeho života.
