Získejte výhody za aktivní zapojení do #bezdopadu

Sportovní události se nám s létem krásně rozjely. Abychom vám jakožto pořadatelům akcí dali ještě o kapku větší motivaci zapojit se aktivně do #bezdopadu, máme pro vás pár  benefitů, které vám organizaci akcí #bezdopadu usnadníBudete-li mít zájem, díky našemu partnerovi EKO-KOM zajistíme pro vaši akci zdarma:

  • pytle na odpad ze 100% recyklovaného materiálu,
  • tašky na tříděný odpad.

V rámci svého zapojení od nás získáte i přehlednou brožuru s tipy, jak správně a efektivně akci #bezdopadu připravit. Přidejte se taky do nové facebookové skupiny, ve které můžete s ostatními sdílet vybavení, ale i rady a tipy, jak akci uspořádat více #bezdopadu.

A co že myslíme tím „aktivním zapojením“? Nejde vůbec o nic složitého. K přidání akce na náš web stačí plnit alespoň některé z osmi kroků, které pro pořádání akcí #bezdopadu navrhujeme. Dále budeme rádi za spolupráci v komunikaci, aby se o našem projektu a vašem zodpovědném přístupu k přírodě dozvěděli i další z řad veřejnosti. Čím víc lidí si totiž svůj dopad na přírodu uvědomí, tím větší to bude mít efekt. Inspirujte proto i další organizátory, sledujte nás na Instagramu a Facebooku a sdílejte tyto profily či jejich příspěvky i na svých sociálních sítích. Třeba v souvislosti s fotkami konkrétních kroků, které na akci pro přírodu děláte!

Takto jsme například navzájem sdíleli #bezdopadu s některými aktivními pořadateli:

Přidejte se i vy, sdílejte #bezdopadu a získejte výhody aktivního zodpovědného pořadatele!

Děkujeme za spolupráci a těšíme se na více akcí #bezdopadu, díky nimž zachováme přírodu krásnou na maximum i při sportu.

Ředitel komunikace EKO-KOM: lidé volají po možnosti třídit stále častěji i v přírodě

Lukáš Grolmus je ředitelem oddělení marketingu a komunikace společnosti EKO-KOM, která zajišťuje zpětný odběr a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru. V rozhovoru nám prozradil, jak se třídění odpadu v ČR vyvíjí i jaký potenciál vidí v iniciativě #bezdopadu.

Jste zodpovědný za propagaci třídění a recyklace odpadů z obalů. Jak moc je tato propagace v české společnosti důležitá, jak se vyvíjí a jakou roli při ní hraje edukace veřejnosti?
Osvěta a připomínání důležitosti třídění odpadů hraje klíčovou roli, ačkoli se to možná ani tak nezdá. Vysvětlím to. Aktuálně v ČR třídí své odpady ¾ obyvatel a i díky nim se daří plnit současné recyklační cíle. Jenže pro udržení takového dostatečně velkého počtu lidí a rozšíření řad o další třídiče, případně pro ještě dokonalejší třídění je ale nutné principy třídění a téma správného nakládání s odpady stále připomínat. Nezbytnou podmínkou pro dlouhodobě fungující systém třídění a recyklace odpadů jsou tedy i soustavné komunikační a vzdělávací aktivity. Lidé musí mít zkrátka maximum informací, chtějí mít jistotu, že jejich úsilí má smysl, chtějí vědět, co se s jimi vytříděným odpadem děje a jak se dále zpracovává. My se maximálně snažíme tyto informace plošně poskytovat.

Registrujete na poli třídění a recyklace odpadů jen pozitivní vývoj? Co v něm považujete za největší úspěchy?
V zásadě ano. Lidé se v třídění odpadů postupně zlepšují, o problematiku se zajímají více a stává se nedílnou součástí jejich života, chtějí třídit nejen doma, ale i na pracovišti, na kulturních akcích i při sportu. Velice nás také potěšilo, že svůj pozitivní přístup k třídění odpadů, dokázali Češi i během pandemie, kdy ani přes všechny své osobní starosti a omezení nepřestali třídit odpad, dokonce třídili více než před pandemií. Zřejmě proto, že třídění odpadů bylo jednou z mála jistot, která jim v době lockdownu a jiných restrikcí zbyla.

Aktivity EKO-KOM zahrnují velké množství komunikačních projektů. Které byste vypíchl jako momentálně nejzajímavější a proč?
Každý z těch projektů je něčím specifický, takže je těžké říct pouze jeden. V každém případě bych zmínil školní vzdělávací program Tonda Obal, který je zaměřen na ty nejmenší třídiče a je z dlouhodobého hlediska stěžejní. Naši lektoři pět dnů v týdnu jezdí za dětmi do škol a během jedné vyučovací hodiny je interaktivně seznamují s problematikou třídění a recyklace odpadů. Určitě bych zmínil také projekt Čisté festivaly, který byl takovým průkopníkem třídění odpadů na kulturních akcích. A s rozmachem sportovních akcí v posledních letech vidíme určitě velký potenciál také ve spolupráci na projektu #bezdopadu.

V #bezdopadu nás na první pohled zaujala vaše iniciativa Čistý festival. Můžete ji a jeho výsledky prosím stručně představit? Dá se podle vás popsat paralela mezi kulturními akcemi a těmi sportovními, na které cílíme v #bezdopadu?
Začnu tou paralelou, která je mezi oběma projekty – Čistým festivalem i #bezdopadu – zřejmá. Jak jsem již zmínil, zájem veřejnosti o třídění je rok od roku větší a lidé už nechtějí třídit jen doma nebo v práci. Chtějí mít možnost třídit odpad i v přírodě – je jedno, zda jsou na letním hudebním festivalu nebo si vyrazí na běžecký závod. Oba projekty mají hned několik společných jmenovatelů – třídění odpadů, zábavu a přírodu. Čistý festival učí již řadu let třídit návštěvníky vybraných hudebních festivalů, relativně nový projekt #bezdopadu umožňuje třídit odpad sportovcům a divákům na sportovních akcích.

Lukáš Grolmus, ředitel komunikace EKO-KOM

Důraz na ochranu přírody včetně třídění a recyklace odpadů je v mnohých oblastech stále opomíjenou oblastí. V jakých oblastech je v Česku v tomto ohledu podle vás třeba nejvíc „zabrat“?
Těch oblastí je více. Donedávna to byly třeba úřady a podobné organizace, také v obchodních centrech nebylo třídění až tak samozřejmostí. To se ale velmi zlepšilo. Nádoby na tříděný odpad se už také zabydlely v řadě lyžařských areálů, kde nově slouží návštěvníkům nejen během zimní sezóny, ale celoročně i během letní sezóny. Rezervy vidím ještě ve sportovních a volnočasových areálech, v městských parcích či dětských hřištích. Stále častěji volají lidé také po možnosti třídit odpad i v lesích nebo na čerpacích stanicích.

Zrovna sportovní akce byly donedávna z pohledu ochrany přírody spíše zanedbávány. Proto vznikla iniciativa #bezdopadu, spojující právě sport a šetrný přístup k životnímu prostředí. Jaký v tomto projektu spatřujete potenciál a co byste poradil pro jeho správné využití?
Ano, to máte pravdu. Již v minulosti jsme pilotně realizovali podporu několika samostatných sportovních projektů jako třeba třídění odpadů pro diváky i v servisní zóně na závodě světového poháru horských kol nebo na některých běžeckých závodech. Na základě těchto zkušeností jsme proto velmi ocenili projekt #bezdopadu, který dokáže oslovit celou škálu sportovních akcí, sportovců a organizátorů, což by EKO-KOM sám sotva zvládl. Snad se nemýlím, když řeknu, že ve spolupráci na této iniciativě vidím velký potenciál.

Co podle vás představuje v pořádání sportovních akcí v oblasti ekologie největší překážku? A máte nápad, jak ji překonat?
Dříve se poukazovalo hlavně na hory odpadů, které po skončení sportovních akcí v místě po sportovcích i pořadatelích zůstávaly. To se ale podle mého názoru v mnoha případech hodně zlepšilo. A projekt #bezdopadu k tomu jistě přispěje ještě více. Pokud jde o akce někde uprostřed přírody, tak za asi největší problém považuji v relativně velkém počtu aut, která je nutné někde zaparkovat. Zaparkovat své vozy, ideálně rychle a co nejblíž zázemí akce, chtějí všichni a vyhrazená parkovací plocha často nestačí. Lidé tak mnohdy v časovém presu zaparkují kdekoliv, což přírodě jistě nepřispěje. Možností, jak tyto překážky překonat, je více. Problém s parkováním by mohlo vyřešit například nějaké záchytné parkoviště v blízké obci a odtud zavést například kyvadlovou dopravu na místo závodu. Problému s odpadky lze předejít tím, že budou návštěvníci tříditelné odpady třídit a ty ostatní vhodí do pytle nebo nádoby na směsný odpad, umístěné v prostoru pro tento účel. Někdy se stane, že nějaký odpad upadně závodníkovi během závodu – to by se dalo vyřešit třeba tím, že si doprovod závodníků rozdělí trať a každý by po skončení akce ten svůj přidělený prostor uklidil. Nezabralo by to mnoho času a všude by bylo čisto hned po závodě a zároveň by to ulehčilo organizátorům. 

Sportujete sám rád a jaké rady byste dal sportovcům k tomu, aby zanechávali minimální dopad na přírodu?
Toho času není mnoho, ale snažím se aktivně hýbat. Nejsem sice přímo běžec, ale velmi rád plavu, jezdím na vodu, účastním se i regat. S rodinou si rád vyjedu na kole nebo na kolečkových bruslích. A v zimě samozřejmě nevynechám lyžování. Každému sportovci i nesportovci bych poradil především to, aby se v přírodě choval jako zodpovědný člověk, nic neničil, byl ohleduplný vůči ostatním i vůči přírodě a vždy myslel na to, že třídění odpadu a jejich recyklace má smysl. Uchovává to materiál v oběhu a pomáhá to ušetřit přírodu před další těžbou primárních surovin, před rozšiřováním skládek odpadů a před zbytečnými exhalacemi skleníkových plynů.  

Každý den vytáhnu z vody aspoň jednu roušku. Rozhovor s vodní slalomářkou Veronikou Vojtovou

Veronika Vojtová má k ekologii velmi blízko. Jako profesionální slalomová kajakářka s více než 20letou kariérou pozoruje vývoj ochrany životního prostředí nejen u vodních sportů a zájem o přídodu ji dovedl až ke studiu aplikované ekologie. Přečtěte si, jaké má v této oblasti zážitky, zkušenosti a co radí ke sportování #bezdopadu.

Jakým způsobem by se při profesionálních vodních sportech mělo podle Vás dbát na ochranu životního prostředí?

Voda je živel. Element životního prostředí ovlivňující mnoho přírodních i umělých ekosystémů. I proto jsou vodní sporty propojené s přírodou více, než by se zdálo. Přestože se přesouvají z řek a jezer převážně na uměle vytvořené kanály, stále myslím, že jejich propojení s přírodou je zásadní. Na ochranu životního prostředí by se tak mělo dbát už na počátku každého nového projektu – jak u staveb nových tratí, rekonstrukcí těch stávajících, tak u pořádání závodu či při samotné sportovní aktivitě. Ano, chceme neustále zlepšovat úroveň sportování, vidět vyšponované sportovní výkony a ukojit svůj chtíč po senzacích. Základem by ale vždy mělo být určení hranice udržitelnosti životního prostředí pro další generace a předcházet jeho znečištění nebo poškození.

A jakou máte zkušenost s tím, že se tak v reálu děje?

U nově budovaných sportovišť vidím rezervy s integrací s okolním prostředím. Vyrostla jsem v přírodě, kde jsme od rána do večera lumpačili. I proto mě kanoistika naprosto očarovala. Nedovedu si představit trávit těch několik hodin denně tréninku v uzavřeném prostoru. V poslední době se ale zvyšují nároky na pořadatele závodů a s tím roste trend budování umělých tratí s plastovými překážkami v betonových korytech. U těch se splynutí s okolím vytrácí. Nevyužíváme potenciálu přírody, která jinak dokáže měnit lokální mikroklima. Důkazem jsou nově vybudované kanály pro olympiády v Riu de Janeiru a Tokiu, kde se mimo vodu dostáváte na betonovou poušť.

Ze strany pořadatelů závodů a samotných sportovců ale vidím obzvlášť za poslední roky zlepšení. Největším pokrokem je digitalizace dat, díky které netiskneme stohy letáků, startovních a výsledkových listin. Vidíme snahy o třídění odpadu, snížení jednorázových plastů výměnou za znovupoužitelné lahve a kelímky. Hodně odpadu a s tím spojených nákladů se šetří i znovupoužitelnými ukazateli u opakovaných akcí.

Pozorujete v oblasti ekologie ve sportu z dlouhodobějšího hlediska vývoj?

Rozhodně ano! Na závodní úrovni se ve sportu pohybuji přes 20 let, 15 let na světové úrovni. Troufám si říct, že hlavně v posledních 5 letech došlo k velkému zlepšení. Při mých začátcích nebyly často na závodech k dispozici ani toalety. Člověk si prostě musel odběhnout někam za křovíčko, neměl na výběr. Stejně tomu bylo s odpadkovými koši. Třídění neexistovalo. Odpadkový koš byl tak akorát u „bufíku“, kam jsem se jako závodník měla málokdy čas dostat. 

I teď se ale samozřejmě vše odvíjí od úrovně závodu a finančních prostředků, které má pořadatel k dispozici. Vodní sporty jsou přece jen považovány za „okrajové“ a jejich finanční podpora je tedy oproti mainstreamovým sportům podstatně nižší. S tím jde v ruku v ruce i zabezpečení zázemí a celková úroveň eventu. Není se čemu divit – i odvoz separovaného odpadu není vůbec levná záležitost. Bohužel ani doba coronavirová „eko“ vychytávkám a minimalizaci odpadu nepřeje. Jednorázové obaly a příbory jsou teď opravdu na každém rohu. A roušky! Odpuste, ale to je prostě peklo. Každý den vytáhnu z vody alespoň jednu…

Zaznamenala jste v této oblasti za svého mezinárodního působení rozdíly mezi různými zeměmi?

Rozdíly jsou mezi zeměmi napříč světem velké.  Vidím, jak rychle se mění environmentální cítění, obzvlášť v západních zemích. Zatímco v Jižní Americe či balkánských zemích se úroveň akcí podobá těm, které známe z České republiky z doby před 10 lety, protipólem jsou třeba závody ve Francii. V „sedmém nebi“ jsem byla např. v roce 2017 na MS ve francouzském Pau, kam si člověk odskočil na suché toalety z pilin. Zároveň každý závodník dostal na pití svůj znovu použitelný kelímek, který mám dodnes doma a beru ho na další akce. Taky jsme tam měli možnost třídit sklo i papír, ne pouze „směsák“ a plast. Takže to očividně jde – pořádat závody i jinak, s ohledem na životní prostředí. 

Co děláte Vy sama pro to, abyste sportovala #bezdopadu?

Nepřichází v úvahu, abych někdy, někde něco zahodila. Navíc u mě opravdu nikdy nenajdete jednorázovou petku. Vždy mám po ruce svůj oblíbený termohrnek nebo lahev, do které si můžu načepovat vodu z kohoutku. Podobně je tomu s mým starým sportovním oblečením a vybavením. Všechny pro mě už nepoužitelné věci posílám dál začínajícím dětem nebo známým, kterým vystačí na dalších pár let. Prostě a jednoduše, co nevyužiješ, pošleš dál…

Máte z kanoistiky nebo i osobního života tipy, jak se může každý z nás chovat s větším ohledem k životnímu prostředí?

Nejdůležitější je myslet o krok napřed – nosit s sebou oblíbenou lahev, brát si jídlo do svého „boxíku“, obzvlášť teď v době donášek. Zkrátka minimalizovat odpad hned na začátku. Stejně tak přemýšlet o nákupu nových věcí, ať už oblečení nebo sportovního vybavení.  Rozmyslet si dobře, jestli danou věc opravdu potřebuji. Pokud ano, zjistit si, kde a za jakých podmínek byla vyrobena a zda už při výrobě bylo zaručeno uzavření cyklu recyklací či znovu využití. Ze začátku stojí získání informací a větší plánování velké úsilí. Na druhou stranu je ale vaše dušička potom o dost lehčí.

Studovala jste aplikovanou ekologii na ČZU. Co důležitého Vás studium naučilo a jak jste využila získané znalosti ve sportovní praxi?

Především jsem získala představu, jak je na Zemi vše navzájem propojeno. Ekologie je interdisciplinární obor. Musela jsem se naučit základy mnoha jednotlivých odvětví, díky čemuž mi najednou došlo, jak do sebe vše zapadá a že i mé chování může mít mnoho dopadů. Člověk je součástí velkého systému, který by si neměl přetvářet jen k vlastnímu prospěchu. Naopak se musí přizpůsobit. To je velmi důležité nastavení po psychické stránce. Jezdíme celý rok – v zimě, v létě. Často se převlékáme venku u auta nebo ve stanech. Při trénincích a závodech neporučíte vodě, větru ani dešti. Nezbývá vám zkrátka nic jiného, než se daným podmínkám přizpůsobit a za každých okolností naplno ukázat, co ve vás je.

Jakou součást ekologie považujete v dnešní době ve sportu za nejdůležitější?

Člověk by měl bezesporu ve všem, co dělá, prvotně dbát na předcházení tvorby odpadu. U všeho je vždy nejdůležitější řešit příčinu, nejen důsledky. Proto beru bránění tvorby odpadu jako primární věc, na kterou by se jak jednotlivci, tak pořadatelé nejen sportovních akcí měli zaměřit. Přestože si laik může myslet, že třídění jednotlivých složek odpadu je úžasné, vše tím vyřešeno zdaleka není. Kapacity jsou omezené. Ani v dnešní době neexistují technologie pro recyklaci všech materiálů. I proto osobně zastávám názor, že nás formuje nejen sport, ale i příroda a náš vztah k ní. Tak ji a naše prostředí k životu pojďme zachovat a nadále zlepšovat!

Zasoutěžte si o chytré hodinky ve velikonoční soutěži na Instagramu #bezdopadu

Do příští neděle 11. dubna se můžete zapojit se do naší instagramové velikonoční soutěže o skvělé sportovní hodinky Garmin. Místo dobrot si tak na letošní Velikonoce nadělíte motivaci k dalším sportovním výkonům – a ještě s dobrým pocitem #bezdopadu. To zní jako dobrý plán na letošní netradiční Velikonoce, nemyslíte?

Jak na to:

1. Sledujte náš IG profil @bezdopadu

2. Přesdílejte náš soutěžní příspěvek do svého instastory a označ @bezdopadu

3. K příspěvku doplňte, co děláte vy pro sport #bezdopadu nebo přidejte své vlastní tipy, jak se při sportu chovat #bezdopadu.

Týden po Velikonočním pondělí, 12. dubna, vylosujeme z vás úspěšně zapojených jednoho vítěze, který získá chytré hodinky od Garmin.

Neváhejte taky přidat do svého instastory i fotku své sportovní aktivity, rádi ho pak na oplátku přesdílíme my. Přejeme vám krásné bezdopadové Velikonoce, hodně štěstí v soutěži a nezapomeňte sportovat 🙂

Ekologie a sport #bezdopadu očima sportovní novinářky Žanety Peřinové

Žaneta Peřinová je sportovní novinářka a moderátorka. Jak vidí snahu organizátorů akcí světové úrovně? A co pro životní prostředí dělá sama Žaneta? O jejím hesle „Co si do přírody přinesu, tak si i odnesu” a o mnohém dalším se dočteš v článku.

Ahoj Žanet! Jako sportovní novinářka a moderátorka to vidíš “v přímém přenosu”. Dbají sportovci a organizátoři menších i velkých sportovních akcí na ekologii? Je zde vidět rozdíl mezi Českou republikou a zahraničím v tomto ohledu?

Já myslím, že organizátoři akcí určitě dbají na ekologii, a to i v ČR. V posledních měsících a letech je vidět, že je to čím dál víc. Co se týče světových akcí, tak už v roce 1992 Mezinárodní olympijský výbor akceptoval výzvu Světové konference o životním prostředí, která nabádá veřejnost k ochraně životního prostředí a k přijetí strategie trvale udržitelného rozvoje. Organizátoři blížících se her v Tokiu jsou pak důkazem toho, že se na to hodně dbá. Zmíním například stupně vítězů z recyklovaného plastu, oficiální auta pro LOH (přibližně 3 700 vozidel) a další prostředky mobility by měly být z 90 % na elektřinu, rámy postelí pro sportovce v olympijských vesnicích budou vyrobeny z recyklované lepenky a třeba olympijské medaile budou vyrobeny z kovů získaných z recyklované spotřební elektroniky. 

Sama jsi vášnivá sportovkyně. Co konkrétně ty děláš za ekologické kroky při sportování?
Pro mne je základ, že to, co si do přírody přinesu, tak si i odnesu. Chodím hodně běhat a neexistuje pro mne možnost něco někde odhodit. Věnuju se i alpskému lyžování, v tomto případě se zase držím vyznačených sjezdovek. 
Chování při sportu nebo při výletě v přírodě je v mém případě stejné. Podporuju hotely, které se chovají ekologicky, šetřím elektrickou energií, neplýtvám vodou, třídím odpad .. 

Ohodnotila bys sportovní akci, které ses zúčastnila z pohledu jejího ekologického snažení? Je pro tebe ekologický přístup konkrétní akce důležitý při rozhodování o účasti na akci?
Pracuju jako novinář, a tak si akce nemůžu vybírat podle toho, jestli organizátor volí ekologický přístup či nikoli. Nicméně můžu ze své zkušenosti říct, že většina organizátorů podniká kroky k tomu, aby byli šetrní k životnímu prostředí nebo, aby se tak chovali i jejich účastníci akce. 

Co se ti vybaví, když se řekne #bezdopadu?
Bez následků, bez poničení .. to, co si do přírody přinesu, to si také odnesu. Příroda by neměla trpět naším sportováním, naší touhou uniknout z přeplněných měst 

Co pro tebe znamená ekologie? Proč by se jí lidé měli více zabývat?
Ekologie je pro mne něco jako ochrana životního prostředí, vnímám to tak, že každý jedinec by měl začít u sebe a chovat se k přírodě tak, aby zůstala zachována i pro další generace lidí 

Dva tátové: O ekologii a žití co nejvíce #bezdopadu

Další rozhovor nám poskytli David a Michal Vaníčkovi, známí jako Dva tátové. Společně s dcerami Maruškou a Adélkou na sociálních sítích inspirují tisíce lidí k udržitelnějšímu životu. Jaké jsou jejich největší ekologické snahy a kroky a co pro ně ekologie znamená?

Tatínci, z vašich sociálních sítích to vypadá, že ve třídění jste celá rodinka naprosté jedničky a baví vás to. Kromě toho o správnosti třídění ještě edukujete společnost. Jakým dalším ekologickým krokům se ještě věnujete?
Takhle bychom si to netroufli říct, jedničky rozhodně nejsme, to ani se dvěma dětmi nejde být dokonalí. Spíš bychom řekli, že se maximálně snažíme. A protože s lidmi sdílíme střípky z našeho života a snaha o udržitelnější život je součástí, občas nasdílíme i toto. Nechceme lidi poučovat, ani kárat. Ale jako u ostatního obsahu – ukazujeme, jak to děláme my a kdo chce, načerpá z toho inspiraci. Kromě toho, že primárně začínáme u sebe, učíme se třídit, učíme se přemýšlet, jak nedělat odpad navíc, tak občas připravíme bonusový obsah k tématu. Nedávno jsme měli ve spolupráci s projektem Samosebou třídím rozsáhlý kvíz a dost lidi bavil, zapojily se do něj desetitisíce našich sledujících. Nebo jsme taky v jarní karanténě se sousedy a dětmi uklidili les.

Máte nějakou speciální ekologickou vychytávku pro naše čtenáře?
Provozujeme e-shop Dvatatove.cz, tak asi největší eko-hack u nás doma je recyklace prázdných kartonových krabic od čehokoliv. Do některých balíme zboží, jiné nařežeme na kousky a používáme jako výplň do balíčků. Další recyklované krabice kupujeme od firem, které je nevyužijí, anebo nám je občas schovávají známí, co mají jiné obchody. Čas od času jsme měli i várku z místní drogerie a to pak byla sranda, když nám zákazníci fotili, jak jim přišla naše knížka v krabici od vložek 🙂 No a občas se taky vracíme k tomu, čemu jsme se smáli, když jsme byli malí. Přišlo nám děsně legrační, že naše mamky vymývaly mikrotenové sáčky a sušily je na další použití. Upřímně, dnes děláme to samé, ale se svačinovými samozavíratelnými sáčky. Občas je potřebujeme třeba na ovoce a přijde nám malicherné je po jednom použití vyhodit.

Dcerky Adélku a Marušku aktivně vedete k zodpovědnému třídění. Poraďte prosím i ostatním rodičům – Jak u dětí vzbudit zájem o třídění a další udržitelné kroky?
Na to asi není rada, co bude fungovat na všechny. Každé dítě je jiné a baví ho jiné věci. Takže neporadíme, ale řekneme, co děláme my. Naše holky mají rády závodění, soutěžení, dají se snadno vyhecovat k nějaké zábavě, když do ní jdeme s nimi my, rodiče. Takže když jdeme s odpadem, občas jim sesypu papír a plast a sklo na hromadu a ony mají vybrat správné barvy kontejneru. Často jim dám odnést odpadky do koše v kuchyni a protože ho máme rozdělený na směr a plast, hned se tím učím, kam s ním. Taky se je snažíme učit, aby malovaly na obě strany papíru, přiznáme se, to je pro ně zatím problém, ale pracujeme na tom. Zapojili jsme je také do uklízení přírody, takže když jdeme na procházku, už samy ukazují, kde je “fuj odpadek” a chtějí to sbírat, ale upřímně – pokud s sebou nemáme rukavice nebo dezinfekční gel, tak jim to zakazujeme sbírat, speciálně v pandemii, protože ochrana jejich zdraví je přednější, než vyhozený kelímek na ulici, kde ho, předpokládám, uklidí později městské služby.

Hodně cestujete a výletíte. Máte tip, jak být šetrný k životnímu prostředí i v tomto ohledu?
Primárně se ke všem místům, kam jedeme, chováme jako k vlastní zahradě. I když jedeme kempovat a třeba se sprchujeme v přírodě, máme s sebou jen minimum kosmetiky bez chemie, která by škodila jak tělu, tak případně jako odpad přírodě. Do budoucna plánujeme vyměnit naše auta za elektromobily, i když je to zatím pořád dost nákladná věc. Když už létáme, tak se snažíme, aby to bylo na déle než týden, teď jsme třeba na Kanárech, kde je na měsíc. A když už jsme u Kanárů. Tady jsou na každé pláži koše na tříděný odpad a jen minimum jich je na směs. Hrozně se nám to líbí, protože tě to donutí tvůj odpad rozebrat do posledního detailu a roztřídit na plast, papír, organic… a ten zbytek, třeba mastný papírový obal, vozíme s sebou v batohu a vyhodíme třeba na hotelu.

Vydáváte se s holkami i za sportem? Závodíte?
U nás doma závodí akorát děti, v tom, kdo bude první u auta a kdo má hezčí jídlo 🙂 Oba dva se snažíme doma cvičit, občas běháme, občas si vyjedeme na cyklovýlet, David má rád dálkovou turistiku, tak si občas vyjde na 30 km procházku. Teď na Kanárech jsme poprvé zkusili také surfování. Děti stále učíme jezdit na kole, ale ještě jsme se nezbavili pomocných koleček. Netlačíme na pilu, ono to přijde. Letos jsme s prcky měli v plánu pokročit v lyžování, ale nebylo vzhledem k pandemii kde. 

Ohodnotili byste sportovní akci, které jste se zúčastnili z pohledu jejího ekologického snažení? Je pro vás ekologický přístup konkrétní akce důležitý při rozhodování o účasti na akci?
Ano a netýká se to jen sportovních akcí. Hodně se na tohle díváme i třeba při akcích pro dětí. Naše děti milují balonky, ale přijde nám nesmysl, aby jich někde byly tisíce jen pro parádu. Bude z nich jen odpad. Myslíme si ale, že tohle je teď v domě pandemie trochu složitější, protože řada ekologických snažení naráží na hygienická opatření. Když už jsme se naučili chodit si pro kafe s vlastním kelímkem, najednou to nešlo, protože covid. Když už se někde pořadatel zbavil balené vody a mohlo se čepovat z barelu do znovupoužitelných kelímků, zase to nejde, protože covid a jsou zpět pet lahve. A co nás teď nejvíc vytáčí jsou roušky. Nechápeme, že ji někdo dokáže vyhodit na zem a jít dál.

Co se vám vybaví, když se řekne #bezdopadu?
Vybaví se nám “bez odpadu.” :-))))

A poslední zelená tečka na konec. Proč by se lidé měli více zabývat ekologií? Co pro vás znamená?
Protože to my lidi neděláme pro někoho druhého, ale pro sebe a naše děti. Planeta není náš majetek, jsme tu hosty po dobu našeho života.

Foto: Greta Blumajerová



„Když při běhu vidím u cesty PET lahev, je mi smutno!” Jak se na ekologii dívá majitel Běhej.com?

Radek Narovec se věnuje sportu na webu Běhej.com již 15 let. Za tu dobu měl šanci poznat stovky sportovních akcí a tisíce běžců. Jakým směrem se ubírá ekologie a její kroky v oblasti sportu očima Radka, a jak se Běhej.com zapojí do #bezdopadu? To se dozvíte v rozhovoru.

U běžeckých akcí se pohybuješ řadu let, jak se mění vztah organizátorů k ekologickému dopadu jejich akcí?

Musím říci, že jsem se nesetkal s případem, kdy by se nějaký pořadatel choval vysloveně neekologicky. Naopak pořadatelé běhů, cyklozávodů a jiných podobných sportů vždy byli vzorem pro ostatní, myslím, že to i jako sportovci máme v krvi – pozitivní vztah k přírodě, ve které můžeme pobývat. Pro mne byl šok před cca 15 lety, kdy jsem běžel megamaraton v New Yorku, že jsme šli pár hodin po závodě centrem Manhattanu a tam už probíhala jiná masová akce. Po běhu ani památky, vše vzorně uklizené. Čeští pořadatelé už takto fungují také, jak ti velcí, tak malí. Prostě se z toho stal standard. Co se děje nyní, že se začínají řešit i různé plasty, zbytečné tisky, cestování na místo závodu, hluk a samozřejmě nově i hygiena. Pro pořadatele to je enormně náročné, leckdy se až divím, že se do pořádání nadále pouští přes všechny ty stoupající nároky. Ukazuje to, jak moc milují dělat něco pro druhé!!!

Je téma ekologie ve sportu celkově slyšet stále více? 

Určitě a je to samozřejmě moc dobře, když po běžcích nezbyde nepořádek, ale třeba uklizený les, který byl plný odpadků před jejich příjezdem. To je třeba příklad, kudy se ubírat. Každý běháme i mimo závod, a když vidím podél cesty pet lahve, je mi smutno. Byť je tam jako běžci neházíme, proč je v rámci závodu (ale i mimo něj) neuklidit také. 

Slyší na ekologii také účastníci závodů, běžci? Je to pro ně jeden z faktorů, proč se účastní?

Slyší, ale je třeba jim komunikovat i to, co není patrno na první pohled. Běžím kolem občerstvovačky s kelímky na vodu a ionty, čapnu jeden a po vypití odhodím. Ani mi nedojde, že těch kelímků je třeba deset tisíc. Krát 10-20 občerstvovaček po celé trase. Krát třeba 500 závodů do roka. A jste v desítkách tun plastů!!! Podobně je to s benzínem, pokud jedete na závod přes celou republiku a jedná se třeba o B7 nebo Pražský maraton… A to vůbec nemluvím o odpadu v podobě “vyběhaných” bot. Je toho fakt hodně, co se dá řešit, zejména až odezní doba covidová, která s sebou přinesla masivní vlnu používání plastů. 

Nebojíš, že v současné době, kdy pořadatelé bojují kvůli COVID-19 o každou korunu, že půjde šetrnost k životnímu prostředí při pořádání akcí stranou?

Určitě teď lidi nemají náladu na zachraňování vzácných živočichů, když to přeženu, ale to ještě neznamená, že najednou začneme dělat akce neekologicky. Ne, nebojím se. Po konci pandemie se ale vraťme k tomu, zda je vše zavedené během strachu z koronaviru opravdu zdraví prospěšné. Mám na mysli třeba nadměrné užívání dezinfekce, atp. Imunitu potřebujeme budovat, ne si ji ničit!

Jaký z bodů bezdopadu je ti nejbližší a proč?

Určitě ten o digitalizaci komunikace. Pokud vše klapne, chceme v tom být velmi aktivní! Víc zatím neprozradím. (úsměv) Ve výčtu bodů, kterým bychom se měli podle mne také časem zabývat, je marketingový smog. Vysvětlím: K pořádání velké akce je potřeba sponzorů. Jenže milion reklam podél závodu a v médiích spíš vyvolává odpor běžců. Nechceme být tupým terčem marketingových oddělení!!! Přitom to jde dělat elegantněji, navázat vztah k potenciálnímu zákazníkovi citlivě a pro-běžecky. Reklamní slepota je to poslední, co by chtěl i daný marketingový pracovník.

Jak se zapojí do budoucna Běhej.com? 

Nyní hlavně pomáháme s komunikací celé věci, rozjezdem. Mezi běžci, i pořadateli. Oslovili jsme skoro dva tisíce pořadatelů! A budeme v tom pokračovat, chceme přinášet rozhovory a ukazovat příklady, kde se co dělá pro přírodu a nemluví se o tom. A mělo by, aby to ukázalo cestu kupředu. Vzpomínám si třeba na Michaela Dobiáše z pražského Trailpointu, který den po svém ŠUTRu vyrazil po trase s pytlem na odpadky a posbíral i to, co bylo odhozeno dávno před jeho závodem. Smekám! V našem kalendáři závodů přibude označení, že daný závod se připojil k výzvě #bezdopadu. Jakmile se závody rozjedou, vrátíme se ke komunikaci a chceme třeba na konci roku přijít s prvním zhodnocením celého projektu. Podotýkám, že celá věc je na několik let, že nejde o to vytvořit extra tlak na již dost přetížené pořadatele. Spíše vytvořit platformu pro nápady, udělat jakousi soutěž v nápaditosti. Jsem vděčný za iniciativu #bezdopadu a možnost být při tom. 

„Jsme součástí #bezdopadu,” má radost šéf Mistrovství světa v orientačním běhu

Jednou z prvních zapojených akcí do #bezdopadu je Mistrovství světa v orientačním běhu (WOC 2021). Historie akce sahá až do roku 1966. Na českém území se poprvé MS v OB konalo v roce 1972, letos to bude počtvrté, vše se rozběhne v termínu 3. – 10. července 2021. O tom, co pro organizátory znamená pořádat několikadenní akci se světovým přesahem a zároveň dodržovat pravidla iniciativy #bezdopadu, se dočtete v tomto rozhovoru.

Co vás motivovalo k zapojení do iniciativ #bezdopadu?
S myšlenkou uspořádání Mistrovství světa v orientačním běhu 2021 udržitelně jsme jako pořadatelé přišli již na samém začátku, i proto byla iniciativa #bezdopadu skvělou možností, jak své kroky k šetrnému pořádání závodů posunou zase o krok blíže k našemu cíli.

Co se vám vybaví, když zazní #bezdopadu?
Pořádat nejen sportovní akce bez dopadu je cíl, kterého je těžké dosáhnout. Ale naše síly napínáme k cíli, snížit náš dopad na minimum.

Co pro vás ekologie znamená?
Ekologie, nebo spíše udržitelnost, se stává pevnou součástí našich životů. Je dobré, když se někdo zamyslí nad tím, jestli se chová šetrně a udržitelně, a pomůže svým chováním například ke snížení spotřeby zdrojů…

Jaké konkrétní kroky podnikáte v oblasti ekologie na vašich závodech?
Mistrovství světa v orienťáku je zatím ve fázi příprav, ale řadu našich kroků již máme detailně promyšlenou. V rámci minimalizace odpadu nebudeme prodávat balené občerstvení ani nabízet zbytečné “suvenýry”, budeme také nabízet a doporučovat znovupoužitelné nádobí. Zbylé odpady plánujeme třídit v maximálním rozsahu. Co se dopravy týče, pro diváky a závodníky doprovodných závodů budeme zajišťovat hromadnou dopravu a budeme je motivovat také k cyklodopravě či přesunům pěšky. A je toho mnohem více – v rámci ušetření tištěných materiálů vyvíjíme mobilní aplikaci se všemi potřebnými informacemi, pořizujeme znovupoužitelné vybavení nebo pomáháme s výsadbou a úklidem lesů.

Líbí se vám možnost hodnocení ekologických kroků a zpětná vazba přímo od účastníků?
Je skvělé, že se do hodnocení můžou zapojit i sami sportovci a účastníci akce. Děláme přeci akci hlavně pro ně a oni by měli mít možnost zhodnotit, co pořadatel udělal dobře a kde má naopak prostor pro zlepšení.

Vaše akce jsou několikadenní, jak moc náročná je pro vás implementace ekologických kroků po celou dobu akce?
V zásadě máme jasný rámec, co všechno chceme realizovat. Naše akce je náročnější v tom, že se koná téměř každý den na jiném místě, protože chceme orienťáky přivést do těch nejlepších terénů. Musíme tedy budovat celou infrastrukturu na novém místě znovu.

Chceme iniciovat nové myšlení v ochraně přírody při pořádání sportovních akcí

Jak vznikla myšlenka projektu #bezdopadu?

Myšlenka přišla částečně jako inspirace z kulturního prostředí, konkrétně velkých hudebních festivalů. Tam velmi úspěšně již několik let funguje iniciativa s názvem Čistý festival, která má za cíl kultivovat velké kulturní akce, zejména pak jejich přístup k ekologii a respekt k lokalitám, ve kterých se konají. Všichni si dokážeme představit, kolik odpadu dokáže taková akce vyprodukovat. Když jsme viděli, jak celý projekt funguje, začali jsme pátrat po něčem obdobném i ve sportovním prostředí, protože sportovní akce jsou ve své podstatě těm kulturním velmi podobné. Ba co víc, mnohdy se konají v přírodě či dokonce přímo v chráněných oblastech či významných lokalitách. Žádné konkrétní uchopení této problematiky ve sportu jsme však nenašli a proto jsme se rozhodli, že i vzhledem k počtu sportovních akcí v ČR, je na čase jednat.

Jak tedy výzva #bezdopadu funguje a co je jejím primárním cílem?

Správně je v otázce uvedeno slovo výzva. Projekt je v první řadě apelem na všechny organizátory a pořadatele sportovních akcí, aby se pokusili zamyslet nad svým přístupem k samotnému procesu pořádání a pokud to jen trochu jde, aby se snažili akci zorganizovat s co nejmenší zátěží na životní prostředí, tedy #bezdopadu. Čtyři základní cíle tohoto projektu jsme definovali hned na úvodní stránce bezdopadu.com. Za ten nejzásadnější však považuji samotné otevření tématu udržitelného pořádání akcí a zvýšení povědomí o něm nejen napříč samotnými organizátory, ale také aktivními účastníky těchto akcí. #bezdopadu je určitou platformou pro všechny, kterým sportování s ohledem na naše životní prostředí není lhostejné. Chceme je především edukovat a inspirovat. Bez ohledu na to, zda se jedná o lokální běh či několikatisícový závod.

Mluvíš o edukaci a inspiraci. Co konkrétně si pod tím máme představit?

Web bezdopadu.com a k němu založený instagramový účet představuje 8 základních oblastí, ekologických kroků, které slouží právě jako inspirace pro organizátory akcí. Jednotlivé kroky jsou detailněji rozvedeny a popsány, aby bylo každému jasné, jakým způsobem lze danou oblast na sportovních akcích řešit. Věnuje se problematice třídění odpadu, znovupoužitelnému vybavení, zelené energii nebo digitalizaci. Potom už je to samozřejmě na každém, jak se k jednotlivým krokům postaví na své akci. My bychom chtěli být tím prvotním impulsem k zamyšlení, případně rádcem jak začít.

Kroků je opravdu hodně, ale co když někdo z jiných pořadatelů přijde s něčím dalším?

Na tuto otázku lze v podstatě najít odpověď už v předchozích odstavcích. #bezdopadu je platformou pro sdílení ekologických témat v rámci sportu a budeme jedině rádi, když ostatní organizátoři přijdou novým nápadem nebo přístupem. To je podstatou celého našeho snažení. Zároveň je nám jasné, že ne všichni pořadatelé jsou schopni ať už z produkčních nebo ekonomických důvodů plnit všechny kroky. Je to samozřejmě ideální varianta, ale na druhou stranu klíčové je, se nad touto problematikou alespoň zamyslet a říct si, jak můžu já přispět v rámci svých možností. Každý si ve vztahu ke své akci může najít ideální nastavení a dle toho se zařídit. Jak bylo zmíněno v úvodu, na své si přijde jak lokální závod pro pár desítek lidí, tak velké akce pro tisíce. A o tom by měl celý projekt být.

Jedná se o jednorázovou výzvu, anebo se bude každým rokem vyhodnocovat a vyhlašovat třeba další doporučení a výzvy?

Rozhodně se jedná o dlouhodobý projekt, který chceme do budoucna ještě více rozvíjet. Těch cest a směrů se nabízí několik. Nyní je pro nás zásadní dostat projekt a povědomí o něm mezi co nejvíce organizátorů sportovních akcí a sportující veřejnost. Cílem je primárně opravdu vzájemná inspirace napříč pořadateli, případně účastníky.

Když se nějaký pořadatel k myšlence #bezdopadu přihlásí, ale ozvou se třeba účastníci závodu, že to bere spíš na lehkou váhu, bude nějaký postih? Bude nějaká komise, soudce, na koho se obracet?

Na webu jsme vytvořili hodnotící formulář, který bude znázorňovat, jak je která akce ve vztahu k ekologickým krokům efektivní. Pořadatel se prostřednictvím jednoduchého formuláře “zaváže” ke konkrétním ekologickým krokům, které chce v rámci své akce splnit. O tom zda se mu to daří nebo ne rozhodnou sami účastníci dané akce formou jednoduchého škálového hlasování jako ve škole na webu #bezdopadu, kde budou všechny zapojené akce zalistovány. Vzhledem k obrovskému množství akcí není v našich silách nějak plošně kontrolovat nebo dokonce postihovat ty, kteří se rozhodnou do projektu zapojit, ale nebudou dané kroky plnit. V tomto ohledu věříme autokorekci ze strany účastníků, kteří uvidí, zda pořadatel slíbené kroky plní, či ne. Je třeba zmínit, že celá tato aktivita je zcela dobrovolná a pořadatelé nemusí mít strach, že by je v případě negativního hodnocení někdo penalizoval. Bude to především zpětná vazba pro ně samotné, že je nutné na daném opatření zapracovat nebo jej zlepšit. Znovu se dostávám k samotné podstatě projektu – cílem je vzájemně se inspirovat a edukovat, nikoliv soupeřit či podvádět.

V boji proti koronaviru šla nyní ekologie hodně stranou, vítězí plastové obaly skoro všeho. Hrozba nákazy ale dříve či později odezní a v tu chvíli bude ekologický přístup opět pro pořadatele velké téma, že?

Určitě bude a i proto je tu projekt #bezdopadu. Moc dobře si uvědomujeme, v jaké době s projektem přicházíme. Spousta pořadatelů menších, ale i velkých akcí řeší nyní úplně jiné a závažnější problémy, než je ekologie na jejich akcích. Přesto však věříme, že i v této nepříliš šťastné době dopadne projekt na úrodnou půdu a nastartujeme novou, zodpovědnější éru pořádání sportovních akcí. Jak bylo zmíněno v otázce, věřme, že pandemie koronaviru bude brzy za námi a v tu chvíli bude ekologie opět jedno z hlavních témat. Když se daří velmi úspěšně postupovat na poli kultury, proč by to neměl dokázat sport, který je mnohdy na přírodě či určitém prostředí závislý. Musíme si uvědomit, že nelze jen brát, musíme umět i vracet. O to je to důležitější v dnešní době, kdy jsme nucení spotřebovávat velké množství obalového materiálu a jednorázového vybavení.

Abychom si udělali obrázek, kolik odpadu vyprodukuje například celoroční běžecký seriál pro tisíce účastníků? Kolik je to plastů? Kolik nafty spotřebuje jeden diesel generátor během celého závodního dne? Kolik banánů či melounů obnáší jeden závod s tisícovkou účastníků?

Vezmu to trochu obecněji. Bavíme-li se o akcích této velikosti, jedná se o desítky tisíc jednorázových plastů a tuny spotřebovaného materiálu, ze kterého logicky vzniká odpad. Ten přitom nutně vůbec nemusí vzniknout. Např. místo jednorázových papírových kelímků se dají použít ty s vratnou zálohou nebo lze pitný režim pro závodníky zajistit formou velkoobjemových nádrží místo tisíců PET lahví. Takových příkladů bychom našli v rámci jednoho závodního dne několik. A právě to je jeden z hlavních cílů projektu #bezdopadu – být pořadatelům určitou platformou či poradnou, kam si mohou přijít pro nápad, jak třeba danou problematiku vyřešit ekologičtěji.

Jako pořadatelé víte nejlépe, čím vším lze přírodě škodit. Jsou nějaké oblasti, které jako závodník nevnímám, protože si řeknu, že to je zanedbatelné, ale vy to vidíte s nadhledem stovek až tisíců účastníků?

Samozřejmě. Těch příkladů je hned několik a je pravdou, že z pohledu závodníka to mnohdy vypadá úplně jinak, než očima organizátora. I na to myslí projekt #bezdopadu a zahrnuje rady samotným účastníkům, jak se na akcích chovat a svůj “dopad” tak minimalizovat. Už samotná cesta závodníků na danou akci je krásným příkladem. Buď jedu přes celou republiku na závod sám v autě a nebo se domluvím s pár kamarády či jinými běžci na spolujízdě jedním autem. Případně jedu vlakem/autobusem. Samozřejmě se to nedá paušalizovat pro všechny typy akcí, ale v naprosté většině případů je to spíše o tom se spokojit s o trochu menším komfortem. Dalším krásným příkladem a troufnu si říct i přežitkem v českém prostředí jsou nejrůznější formy propozic a startovních balíčků. V dnešní době technologií a digitalizace se dá velká spousta věcí odprezentovat online, bez nutnosti produkovat jednorázový materiál, který každý závodník (v lepším případě) po akci vyhodí do popelnice.

K masovým závodům bohužel patří i velký hluk, zejména v prostoru startu a cíle. To je také oblast, kterou se iniciativa chce věnovat?

Tuto oblast zatím projekt #bezdopadu nepostihuje, nicméně je pravdou, že také omezení hluku je určitou formou ochrany životního prostředí. V tuto chvíli zahrnuje #bezdopadu osm základních kroků, na které by se měl pořadatel či účastník v rámci dané akce zaměřit. Rozhodně není vyloučeno, že další kroky budou přibývat a právě hluk může být jedním z nich.

Existují rozdíly v dopadu na životní prostředí mezi závodem ve městě a v přírodě? Léto vs. zima?

Pořádáte-li závod v chráněné krajinné oblasti pro tisíce účastníků, určitě je potřeba se na ekologii a životní prostředí zaměřit s velkým důrazem. To ale neznamená, že by např. městský závod měl podmínky jednodušší. Stejně tak je jedno, jestli je léto nebo zima, byť můžeme najít určitá specifika. Našli bychom určitě i rozdíly z pohledu organizátora ve smyslu technického zajištění a nákladů, nicméně snaha všech by měla být stejná a mělo by platit základní pravidlo – opustit danou lokalitu přinejmenším ve stejném stavu jako před akcí. V lepším případě dané lokalitě nějak pomoci. Např. sběr odpadu, který vznikl na daném místě ještě před akcí, darování zbylého ovoce z občerstvovacích stanic potravinovým bankám a podobně.

Jakých prohřešků se dopouštějí sami závodníci a možná to ani neví?

Nemluvil bych vyloženě ani o prohřešcích jako spíše o respektování základních pravidel, snaze přispět svým přístupem a používáním selského rozumu. Přeci jen hlavní roli musí hrát organizátor, který má nastavit jasná pravidla a edukovat účastníky akce, jakým způsobem se chovat. Mnohdy je potřeba i zdánlivě jasné a zažité činnosti, jako je např. třídění odpadu, názorně vysvětlit, protože v důsledku může být snaha jak pořadatele, tak samotného účastníka kontraproduktivní. Každý dobře ví, že papír patří do modré popelnice. Patří ale použitý papírový tácek od jídla do papíru? A takových příkladů bychom našli spoustu i u dalších činností. Proto je třeba tuto osvětu šířit nejen mezi organizátory, ale také mezi účastníky akce. I na to web #bezdopadu pamatuje.

Přicházíte i s myšlenkou motivace závodníků dopravovat se na akce pomocí sdílení aut, jak taková motivace vypadá?

Bylo by skvělé dopracovat se do stavu, kdy žádná motivace třeba nebude. To je ale otázkou právě dostatečné edukace a přístupu organizátorů. Čím dříve začneme, tím dříve se mohou stát kroky #bezdopadu samozřejmostí. Motivovat se dá různými způsoby. Organizátor může například odměnit plně obsazené vozidlo nějakou drobností a nebo to vezme z druhé strany a bude naopak od “prázdných aut” vybírat parkovné, které následně použije jako investici do dané lokality. Způsobů je mnoho a je to spíše o kreativitě organizátora.

Při pohledu na zahraničí závody, nemyslíš si, že jsme nejzelenější pořadatelé na světě?

S takovým tvrzením bych byl opatrný. Určitě jsou v rámci českých závodů příklady zodpovědného přístupu a respektu k životnímu prostředí, nicméně pokud se člověk podívá na závody za hranicemi ČR zjistí, že se máme v této oblasti ještě co učit. Závody po Evropě nebo v USA se snaží čím dál více zahrnovat ekologické kroky tak, aby byl jejich dopad na dané prostředí pokud možno co nejmenší, v ideálním případě aby akce ještě pomohla dobré věci. A způsobů, jak toho docílit je hodně. Existují zahraniční akce, které mají ambice být vyloženě “zero-waste” nebo se tomu minimálně velmi blíží. Zahraničí beru jako velký zdroj inspirace, která se dá aplikovat i v našich podmínkách.

Závěrem?

Závěrem bych chtěl vyzvat všechny, ať už organizátory nebo samotné účastníky akcí, aby se k nám připojili a pomohli nám uvést projekt #bezdopadu v život. Je to totiž především o přístupu a snaze nás všech! Pořadatelé mohou své akce hlásit přímo na webu www.bezdopadu.com v sekci akce, účastníci mohou své nápady sdílet prostřednictvím hashtagu #bezdopadu na Instagramu. Pojďme společně ulevit životnímu prostředí a sportovat #bezdopadu.

SPORTOVÁNÍ S OHLEDEM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

„Se stoupajícím počtem a popularitou sportovních akcí roste odpovědnost organizátorů, ale i samotných sportovců vůči životnímu prostředí. Cílem organizátorů i široké sportující veřejnosti by neměl být jen pocit z dobrého výkonu či skvěle zorganizované akce, každý by se měl zamyslet také nad tím, jaký dopad má jeho činnost na prostředí, ve kterém sportuje.” vysvětluje Jan Hejda, který stojí u zrodu myšlenky.

Ekologie a šetrnost k přírodě jsou obecné pojmy, které rezonují sportovním světem posledních několik let. V českém sportovním prostředí se však objevují spíše okrajově. Komplexního uchopení se díky iniciativě #bezdopadu dočkávají až nyní. #bezdopadu si klade 4 základní cíle:

zvýšit povědomí o dopadu sportovních událostí na životní prostředí
sdružovat ekologicky smýšlející organizátory a sportovce
poskytnout návod a inspiraci jak sportovat #bezdopadu
být platformou pro sdílení nápadů a zkušeností pro širokou veřejnost

Projekt je určený jak organizátorům, tak individuálním sportovcům. Zapojit se může úplně každý, komu není životní prostředí lhostejné. Nezáleží na tom, zda se bude jednat o pořadatele maratonu pro tisíce běžců nebo účastníka lokálního přespolního běhu. Smysl je v obou případech stejný – sportovat #bezdopadu! Chceme, aby se kromě organizátorů aktivně zapojili právě i samotní účastníci akcí. Jedná se o spojené nádoby a bez vzájemné spolupráce obou stran se nedostaví kýžený výsledek. Na Instagramu  a webu bezdopadu.com tak naleznou oba tábory spoustu informací a především inspirace, jak sportovat šetrněji k životnímu prostředí.

Projekt #bezdopadu navíc posvětila společnost EKO-KOM, zabývající se systémem sběru a recyklace obalových odpadů. Díky své mnohaleté zkušenosti v oboru a účasti na podobném projektu z oblasti kultury přispěje svým know-how, a poskytne tak inspiraci zapojeným akcím.

Podstatou celého projektu je 8 konkrétních kroků, které pomohou jak organizátorům, tak samotným účastníkům, sportovat #bezdopadu. Jedná se o:

Třídění odpadu
Digitalizaci
Vzdělávání
Stop plýtvání jídlem
Omezení jednorázových plastů
Minimalizaci uhlíkové stopy
Znovupoužitelné vybavení
Zelenou energii

Díky plnění těchto kroků se sportovní akce mohou zařadit mezi certifikované akce #bezdopadu. Vše funguje na dobrovolné bázi. Hodnocení bude probíhat přímo ze strany účastníků a závodníků. Ti také zároveň mohou odeslat zpětnou vazbu, velmi užitečnou pro pořádání dalších akcí.

Pokud ve vás #bezdopadu rezonuje, tak se bez ostychu přidejte do naší zelené inciativy nebo #bezdopadu sdílejte na svém Instagramu. Máte svoje vlastní ekologické tipy a triky? Nenechávejte si je pro sebe, pochlubte se ostatním a inspirujte je! Stačí jen použít hashtag #bezdopadu u svého příspěvku na Instagramu a rázem se o vaší zelené činnosti dozví každý. #bezdopadu akce, #bezdopadu sportovci, #bezdopadu je cesta. Pojďme po ní stejným směrem.

Již nyní je do projektu zapojena řada sportovních akcí i sportovců, přidejte se k nim! Na webu bezdopadu.com najdete u jednotlivých akcí přehled jejich ekologického programu a další informace o iniciativě.