Jak vznikla myšlenka projektu #bezdopadu?

Myšlenka přišla částečně jako inspirace z kulturního prostředí, konkrétně velkých hudebních festivalů. Tam velmi úspěšně již několik let funguje iniciativa s názvem Čistý festival, která má za cíl kultivovat velké kulturní akce, zejména pak jejich přístup k ekologii a respekt k lokalitám, ve kterých se konají. Všichni si dokážeme představit, kolik odpadu dokáže taková akce vyprodukovat. Když jsme viděli, jak celý projekt funguje, začali jsme pátrat po něčem obdobném i ve sportovním prostředí, protože sportovní akce jsou ve své podstatě těm kulturním velmi podobné. Ba co víc, mnohdy se konají v přírodě či dokonce přímo v chráněných oblastech či významných lokalitách. Žádné konkrétní uchopení této problematiky ve sportu jsme však nenašli a proto jsme se rozhodli, že i vzhledem k počtu sportovních akcí v ČR, je na čase jednat.

Jak tedy výzva #bezdopadu funguje a co je jejím primárním cílem?

Správně je v otázce uvedeno slovo výzva. Projekt je v první řadě apelem na všechny organizátory a pořadatele sportovních akcí, aby se pokusili zamyslet nad svým přístupem k samotnému procesu pořádání a pokud to jen trochu jde, aby se snažili akci zorganizovat s co nejmenší zátěží na životní prostředí, tedy #bezdopadu. Čtyři základní cíle tohoto projektu jsme definovali hned na úvodní stránce bezdopadu.com. Za ten nejzásadnější však považuji samotné otevření tématu udržitelného pořádání akcí a zvýšení povědomí o něm nejen napříč samotnými organizátory, ale také aktivními účastníky těchto akcí. #bezdopadu je určitou platformou pro všechny, kterým sportování s ohledem na naše životní prostředí není lhostejné. Chceme je především edukovat a inspirovat. Bez ohledu na to, zda se jedná o lokální běh či několikatisícový závod.

Mluvíš o edukaci a inspiraci. Co konkrétně si pod tím máme představit?

Web bezdopadu.com a k němu založený instagramový účet představuje 8 základních oblastí, ekologických kroků, které slouží právě jako inspirace pro organizátory akcí. Jednotlivé kroky jsou detailněji rozvedeny a popsány, aby bylo každému jasné, jakým způsobem lze danou oblast na sportovních akcích řešit. Věnuje se problematice třídění odpadu, znovupoužitelnému vybavení, zelené energii nebo digitalizaci. Potom už je to samozřejmě na každém, jak se k jednotlivým krokům postaví na své akci. My bychom chtěli být tím prvotním impulsem k zamyšlení, případně rádcem jak začít.

Kroků je opravdu hodně, ale co když někdo z jiných pořadatelů přijde s něčím dalším?

Na tuto otázku lze v podstatě najít odpověď už v předchozích odstavcích. #bezdopadu je platformou pro sdílení ekologických témat v rámci sportu a budeme jedině rádi, když ostatní organizátoři přijdou novým nápadem nebo přístupem. To je podstatou celého našeho snažení. Zároveň je nám jasné, že ne všichni pořadatelé jsou schopni ať už z produkčních nebo ekonomických důvodů plnit všechny kroky. Je to samozřejmě ideální varianta, ale na druhou stranu klíčové je, se nad touto problematikou alespoň zamyslet a říct si, jak můžu já přispět v rámci svých možností. Každý si ve vztahu ke své akci může najít ideální nastavení a dle toho se zařídit. Jak bylo zmíněno v úvodu, na své si přijde jak lokální závod pro pár desítek lidí, tak velké akce pro tisíce. A o tom by měl celý projekt být.

Jedná se o jednorázovou výzvu, anebo se bude každým rokem vyhodnocovat a vyhlašovat třeba další doporučení a výzvy?

Rozhodně se jedná o dlouhodobý projekt, který chceme do budoucna ještě více rozvíjet. Těch cest a směrů se nabízí několik. Nyní je pro nás zásadní dostat projekt a povědomí o něm mezi co nejvíce organizátorů sportovních akcí a sportující veřejnost. Cílem je primárně opravdu vzájemná inspirace napříč pořadateli, případně účastníky.

Když se nějaký pořadatel k myšlence #bezdopadu přihlásí, ale ozvou se třeba účastníci závodu, že to bere spíš na lehkou váhu, bude nějaký postih? Bude nějaká komise, soudce, na koho se obracet?

Na webu jsme vytvořili hodnotící formulář, který bude znázorňovat, jak je která akce ve vztahu k ekologickým krokům efektivní. Pořadatel se prostřednictvím jednoduchého formuláře “zaváže” ke konkrétním ekologickým krokům, které chce v rámci své akce splnit. O tom zda se mu to daří nebo ne rozhodnou sami účastníci dané akce formou jednoduchého škálového hlasování jako ve škole na webu #bezdopadu, kde budou všechny zapojené akce zalistovány. Vzhledem k obrovskému množství akcí není v našich silách nějak plošně kontrolovat nebo dokonce postihovat ty, kteří se rozhodnou do projektu zapojit, ale nebudou dané kroky plnit. V tomto ohledu věříme autokorekci ze strany účastníků, kteří uvidí, zda pořadatel slíbené kroky plní, či ne. Je třeba zmínit, že celá tato aktivita je zcela dobrovolná a pořadatelé nemusí mít strach, že by je v případě negativního hodnocení někdo penalizoval. Bude to především zpětná vazba pro ně samotné, že je nutné na daném opatření zapracovat nebo jej zlepšit. Znovu se dostávám k samotné podstatě projektu – cílem je vzájemně se inspirovat a edukovat, nikoliv soupeřit či podvádět.

V boji proti koronaviru šla nyní ekologie hodně stranou, vítězí plastové obaly skoro všeho. Hrozba nákazy ale dříve či později odezní a v tu chvíli bude ekologický přístup opět pro pořadatele velké téma, že?

Určitě bude a i proto je tu projekt #bezdopadu. Moc dobře si uvědomujeme, v jaké době s projektem přicházíme. Spousta pořadatelů menších, ale i velkých akcí řeší nyní úplně jiné a závažnější problémy, než je ekologie na jejich akcích. Přesto však věříme, že i v této nepříliš šťastné době dopadne projekt na úrodnou půdu a nastartujeme novou, zodpovědnější éru pořádání sportovních akcí. Jak bylo zmíněno v otázce, věřme, že pandemie koronaviru bude brzy za námi a v tu chvíli bude ekologie opět jedno z hlavních témat. Když se daří velmi úspěšně postupovat na poli kultury, proč by to neměl dokázat sport, který je mnohdy na přírodě či určitém prostředí závislý. Musíme si uvědomit, že nelze jen brát, musíme umět i vracet. O to je to důležitější v dnešní době, kdy jsme nucení spotřebovávat velké množství obalového materiálu a jednorázového vybavení.

Abychom si udělali obrázek, kolik odpadu vyprodukuje například celoroční běžecký seriál pro tisíce účastníků? Kolik je to plastů? Kolik nafty spotřebuje jeden diesel generátor během celého závodního dne? Kolik banánů či melounů obnáší jeden závod s tisícovkou účastníků?

Vezmu to trochu obecněji. Bavíme-li se o akcích této velikosti, jedná se o desítky tisíc jednorázových plastů a tuny spotřebovaného materiálu, ze kterého logicky vzniká odpad. Ten přitom nutně vůbec nemusí vzniknout. Např. místo jednorázových papírových kelímků se dají použít ty s vratnou zálohou nebo lze pitný režim pro závodníky zajistit formou velkoobjemových nádrží místo tisíců PET lahví. Takových příkladů bychom našli v rámci jednoho závodního dne několik. A právě to je jeden z hlavních cílů projektu #bezdopadu – být pořadatelům určitou platformou či poradnou, kam si mohou přijít pro nápad, jak třeba danou problematiku vyřešit ekologičtěji.

Jako pořadatelé víte nejlépe, čím vším lze přírodě škodit. Jsou nějaké oblasti, které jako závodník nevnímám, protože si řeknu, že to je zanedbatelné, ale vy to vidíte s nadhledem stovek až tisíců účastníků?

Samozřejmě. Těch příkladů je hned několik a je pravdou, že z pohledu závodníka to mnohdy vypadá úplně jinak, než očima organizátora. I na to myslí projekt #bezdopadu a zahrnuje rady samotným účastníkům, jak se na akcích chovat a svůj “dopad” tak minimalizovat. Už samotná cesta závodníků na danou akci je krásným příkladem. Buď jedu přes celou republiku na závod sám v autě a nebo se domluvím s pár kamarády či jinými běžci na spolujízdě jedním autem. Případně jedu vlakem/autobusem. Samozřejmě se to nedá paušalizovat pro všechny typy akcí, ale v naprosté většině případů je to spíše o tom se spokojit s o trochu menším komfortem. Dalším krásným příkladem a troufnu si říct i přežitkem v českém prostředí jsou nejrůznější formy propozic a startovních balíčků. V dnešní době technologií a digitalizace se dá velká spousta věcí odprezentovat online, bez nutnosti produkovat jednorázový materiál, který každý závodník (v lepším případě) po akci vyhodí do popelnice.

K masovým závodům bohužel patří i velký hluk, zejména v prostoru startu a cíle. To je také oblast, kterou se iniciativa chce věnovat?

Tuto oblast zatím projekt #bezdopadu nepostihuje, nicméně je pravdou, že také omezení hluku je určitou formou ochrany životního prostředí. V tuto chvíli zahrnuje #bezdopadu osm základních kroků, na které by se měl pořadatel či účastník v rámci dané akce zaměřit. Rozhodně není vyloučeno, že další kroky budou přibývat a právě hluk může být jedním z nich.

Existují rozdíly v dopadu na životní prostředí mezi závodem ve městě a v přírodě? Léto vs. zima?

Pořádáte-li závod v chráněné krajinné oblasti pro tisíce účastníků, určitě je potřeba se na ekologii a životní prostředí zaměřit s velkým důrazem. To ale neznamená, že by např. městský závod měl podmínky jednodušší. Stejně tak je jedno, jestli je léto nebo zima, byť můžeme najít určitá specifika. Našli bychom určitě i rozdíly z pohledu organizátora ve smyslu technického zajištění a nákladů, nicméně snaha všech by měla být stejná a mělo by platit základní pravidlo – opustit danou lokalitu přinejmenším ve stejném stavu jako před akcí. V lepším případě dané lokalitě nějak pomoci. Např. sběr odpadu, který vznikl na daném místě ještě před akcí, darování zbylého ovoce z občerstvovacích stanic potravinovým bankám a podobně.

Jakých prohřešků se dopouštějí sami závodníci a možná to ani neví?

Nemluvil bych vyloženě ani o prohřešcích jako spíše o respektování základních pravidel, snaze přispět svým přístupem a používáním selského rozumu. Přeci jen hlavní roli musí hrát organizátor, který má nastavit jasná pravidla a edukovat účastníky akce, jakým způsobem se chovat. Mnohdy je potřeba i zdánlivě jasné a zažité činnosti, jako je např. třídění odpadu, názorně vysvětlit, protože v důsledku může být snaha jak pořadatele, tak samotného účastníka kontraproduktivní. Každý dobře ví, že papír patří do modré popelnice. Patří ale použitý papírový tácek od jídla do papíru? A takových příkladů bychom našli spoustu i u dalších činností. Proto je třeba tuto osvětu šířit nejen mezi organizátory, ale také mezi účastníky akce. I na to web #bezdopadu pamatuje.

Přicházíte i s myšlenkou motivace závodníků dopravovat se na akce pomocí sdílení aut, jak taková motivace vypadá?

Bylo by skvělé dopracovat se do stavu, kdy žádná motivace třeba nebude. To je ale otázkou právě dostatečné edukace a přístupu organizátorů. Čím dříve začneme, tím dříve se mohou stát kroky #bezdopadu samozřejmostí. Motivovat se dá různými způsoby. Organizátor může například odměnit plně obsazené vozidlo nějakou drobností a nebo to vezme z druhé strany a bude naopak od “prázdných aut” vybírat parkovné, které následně použije jako investici do dané lokality. Způsobů je mnoho a je to spíše o kreativitě organizátora.

Při pohledu na zahraničí závody, nemyslíš si, že jsme nejzelenější pořadatelé na světě?

S takovým tvrzením bych byl opatrný. Určitě jsou v rámci českých závodů příklady zodpovědného přístupu a respektu k životnímu prostředí, nicméně pokud se člověk podívá na závody za hranicemi ČR zjistí, že se máme v této oblasti ještě co učit. Závody po Evropě nebo v USA se snaží čím dál více zahrnovat ekologické kroky tak, aby byl jejich dopad na dané prostředí pokud možno co nejmenší, v ideálním případě aby akce ještě pomohla dobré věci. A způsobů, jak toho docílit je hodně. Existují zahraniční akce, které mají ambice být vyloženě “zero-waste” nebo se tomu minimálně velmi blíží. Zahraničí beru jako velký zdroj inspirace, která se dá aplikovat i v našich podmínkách.

Závěrem?

Závěrem bych chtěl vyzvat všechny, ať už organizátory nebo samotné účastníky akcí, aby se k nám připojili a pomohli nám uvést projekt #bezdopadu v život. Je to totiž především o přístupu a snaze nás všech! Pořadatelé mohou své akce hlásit přímo na webu www.bezdopadu.com v sekci akce, účastníci mohou své nápady sdílet prostřednictvím hashtagu #bezdopadu na Instagramu. Pojďme společně ulevit životnímu prostředí a sportovat #bezdopadu.