V červenci letošního roku proběhlo v Česku 38. Mistrovství světa v orientačním běhu (World Orienteering Championships, WOC). Jeho organizační tým dával při přípravách i konání této velké akce světového významu velký důraz na udržitelnost. Jak přesněpostupovali a jak se jim to dařilo, nám v rozhovoru prozradili jeho zástupci Matěj Burda a Magdalena Hájková.
Na Mistrovství světa v orientačním běhu , které proběhlo v roce 2021 v ČR, jste si dali záležet na udržitelnosti příprav i realizace akce. Jaké konkrétní kroky jste za tímto účelem podnikali?
Během Mistrovství světa jsme měli stanovených 7 základních oblastí, kde bychom se chtěli v udržitelnosti zlepšit (média a marketing, administrativa, doprava, občerstvení, odpady, závod a pomoc lesům). Před závody jsme vytvořili udržitelné desatero shrnující naše základní vize a plány pomocí grafiky a jasných hesel. Motivovali jsme účastníky k uvážené spotřebě a redukci odpadu, šetrné jízdě dopravními prostředky, používání naší mobilní aplikace na úkor tištěných materiálů, recyklaci a třídění odpadů (bioodpad, papír, plasty, zbytkový odpad). Při nákupu občerstvení měli účastníci možnost zakoupit vegetariánské či veganské pokrmy, snažili jsme se využít lokálních zdrojů a samozřejmostí byla platba kartou. Točené nápoje byly vydávány do znovupoužitelných kelímků a sami účastníci mohli přinést vlastní nádoby na jídlo, nápoje nebo pitnou vodu, která byla vždy k dispozici.
Proč vám na udržitelnosti akce u WOC 2021 záleželo?
Vzhledem k faktu, že existence přírody a zejména lesů je pro náš sport zásadní, je přirozené, že se jakožto komunita orientačních běžců o přírodu zajímáme a není nám lhostejné, jak se jí daří. Je v našem zájmu, aby naše lesní “tělocvična” byla v dobré kondici a krásu orientačního běhu mohlo zažít ještě mnoho generací po nás. Proto považujeme za zásadní nejen chovat se hezky k přírodě, zanechávat ji po sobě čistou a co nejméně dotčenou našimi aktivitami, ale také si osvojit zásady udržitelného přístupu k životu, který má na okolní přírodu ve výsledku ještě větší dopad. Našimi aktivitami jsme chtěli oslovit co nejširší okruh sportovců, diváků a dalších příznivců orientačního běhu a ideálně je inspirovat k třeba jen malým změnám. A akce jako mistrovství světa nám k tomuto účelu přišla ideální.
Dařilo se vám plnit všechny kroky k ochraně přírody, které jste na WOC zavedli? Případně které více než jiné a které byly naopak problematičtější?
Z našich plánů jsme museli trochu slevit, když nám do pořádání závodů hodila vidle pandemie covidu. Museli jsme řešit řadu jiných věcí, aby vůbec bylo možné tuto akci uspořádat a na udržitelnost zbylo méně času i manévrovacího prostoru, hlavně co se hygienických opatření týče. Museli jsme zrušit například plánovanou spolujízdu, která by se dala jednoduše domluvit přes naši aplikaci nebo hromadný odvoz diváků autobusy. Na druhou stranu dobře fungovalo třídění odpadu, občerstvení včetně udržitelných jídel, použití znovupoužitelného značení a reklam, výdej nápojů do znovupoužitelných (vratných) kelímků či digitalizace spojená s redukcí papírového odpadu. Na květinovém vyhlášení vítězů jsme předávali kytice z ekologického květinářství a pořadatele – dobrovolníky jsme odměnili originálními batůžky vyrobenými z nepotřebných látek, které nám poskytli sami čeští orientační běžci a které byly ušity v lokální chráněné dílně.
Jak vnímáte, že vaše snahy o udržitelnost ovlivnily pohled veřejnosti a účastníků na WOC?
Orienťáku se pro jeho těsnou interakci s přírodou říká “zelený sport” a naším cílem bylo a je, aby “zelené” (tedy udržitelné a šetrné k přírodě) byly také akce s ním spojené. Myslíme si, že jsme svému cíli dostáli a účastníci (a snad i veřejnost) naše snahy zaznamenali. Udržitelné desatero dávalo celé akci jasný rámec a všichni přítomní se mohli seznámit s našimi plány a možnostmi, jak se zapojit. Přímo na akci celá řada diváků, závodníků i pořadatelů oceňovala naše kroky a do mnoha našich aktivit se přirozeně zapojila. Také majitelé pronajatých pozemků mohli vidět, že po závodech v orientačním běhu v arénách odpadky a nepořádek opravdu nezůstávají.
V #bezdopadu klademe důraz na 8 kroků vedoucích k lepší organizaci akce s minimálním dopadem na přírodu. Který krok, co jste sami využili, považujete i vzhledem ke zkušenostem na WOC 2021 za nejzásadnější a proč?
Z našeho pohledu bychom vyzdvihli použití znovupoužitelného vybavení a kelímků. Lze tím docílit výrazného snížení množství vyprodukovaného odpadu, účastníci jasně vidí, že to jde dělat jinak (ať už jde o výdej jídel či přípravu závodu), a v dlouhodobém horizontu bývají tato řešení také ekonomicky výhodnější.
V čem soudíte, že má většina sportovních akcí nejen u nás, ale třeba i jinde ve světě, největší rezervy? A jak by se daly podle vás tyto oblasti zlepšovat?
Domníváme se, že největší rezervou při pořádání sportovních akcí je fakt, že se dopad akce jako takové moc neřeší a pořadatelé se nad ním nezamýšlejí, což se potom odráží v mnoha oblastech. Zlepšit se to dá jedině osvětou, veřejnou debatou o problému znečišťování a ochrany přírody a samozřejmě také dobrou praxí, která jde alespoň v nějaké míře vidět.
Využijete své nabyté zkušenosti z udržitelné realizace WOC 2021 napříč dalšími závody v orientačním běhu nebo i jinak?
Plánujeme v následujících měsících vytvořit manuál pro pořadatele nejen orientačních běhů, který by shrnul, co lze připravit a zařídit lépe s ohledem na udržitelnost. Sami jako Český svaz orientačních sportů v následujících letech organizujeme několik závodů světové úrovně a plánujeme opět velkou míru našeho úsilí dát udržitelnosti. Máme řadu zkušeností z WOC 2021 a také materiál, který můžeme znovu použít.